V květnu 2006 měla koncert Rebecca v Budapešti. Atmosféru koncertu se pokusil zachytit redaktor časopisu Život víry Tomáš Coufal, kterého jsem požádal o uveřejnění této reportáže. Díky jeho svolení i vy smíte již teď nasát atmosféru těchto nezapomenutelných okamžiků. Ještě jednou Tome díky za svolení a ochotu.

Jasné poselství Rebeccy St. James v Budapešti

Sedm set nadšených hudebních fanoušků, kvalitní (a pěkně hlasitý!) zvuk, profesionální světelná show s umělou mlhou a laserovými efekty, plátna na videoprojekce po obou stranách pódia, na němž se činí našlapaná rocková kapela a zkušená zpěvačka zpívající z plných plic. Tak by se dal ve stručnosti popsat koncert Rebeccy St. James 29. května v Budapešti, kam ji po skupinách Delirious? a Petra pozvalo pořádající sdružení Budapest Gospel.

Předzpěvačkou bylo australské děvče, které si říká Charmaine a které již delší dobu zpívá na Rebečiných koncertech doprovodné vokály. Její pěvecký projev a hudební styl byly velmi podobné Rebecce, která – jak se zdá – takto pomáhá této své o několik let mladší krajance odstartovat vlastní kariéru.
Rebecca pak přednesla směs písní ze svého posledního alba “If I Had One Chance...” doplněnou největšími hity z desek “God”, “Transform” a “Worship God”. Zpívala s plným nasazením, komunikovala s publikem a občas je i zapojovala do akce. Tok skladeb tu a tam přerušila vyprávěním, např. o své cestě do Afriky a o tom, proč se věnuje humanitární práci, jindy třeba výzvou k sexuální čistotě: “Věřím, že jako křesťané máme být Božím hlasem naděje pro tento svět. Chtěla bych vás povzbudit, abyste se připojili ke generaci čistoty, kterou Bůh po celém světě pozvedá.”
V závěrečné třetině vystoupení se na pódiu objevila také Rebečina čtrnáctiletá sestra Libby, která spolu s Charmaine doplňovala vícehlasy. To se již koncert stále více měnil v bohoslužbu a Rebecca se začala projevovat jako zkušený vedoucí chval. Vyzývala shromážděné, aby svou pozornost upřeli na Ježíše, když spolu s ní zpívali známé uctívací písně, mj. od Hillsongu, Matta Redmana či Tima Hughese.
Celý koncert pak Rebecca uzavřela povzbuzením přítomných, aby vytrvali na cestě za Ježíšem, a modlitbou. Rozloučila se veršem z 1K 15,58: “Drazí, drazí přátelé, stůjte na svém místě a neustupujte. Vydejte se plně práci pro Mistra, v jistotě, že nic z toho, co pro něj děláte, není ztrátou času či energie.” Nadšené publikum ji ale nechtělo z pódia pustit, a tak musela ještě několik písní přidat.
Po krátké chvíli oddychu se Rebecca ještě vydala do foyeru, kde její rodiče a bratr prodávali cédéčka a trička, a u vedlejšího stolku dala svým fanouškům příležitost k osobnímu setkání. Na improvizované autogramiádě ochotně rozdávala podpisy a úsměvy a byla obětavě k dispozici všem, kdo s ní chtěli prohodit pár slov nebo se s ní vyfotografovat (a kupodivu zdaleka nešlo jen o patnáctileté slečny a dvacetileté mladíky). Bylo zřejmé, že tahle dívka je pro mnohé z nich příkladem. Uvědomil jsem si, že při dnešním nedostatku křesťanských “vzorů” je to vzácnost, za kterou můžeme být jen vděční.
– Tomáš Coufal

(Převzato z časopisu Život víry 7–8/2006, str. 6)
foto Tomáš Coufal - Život víry

 

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz