Dle organizátorů koncertu Martina Smitha v pražské Lucerně přišlo na koncert přes 2200 lidí. Koncert se uskutečnil v rámci pražského festivalu Dny víry. Jeho organizátorem byl festival UNITED. Hudební akce začala po 18:00 hodině vystoupením dvou českých předkapel, formací Adonai a Jedním srdcem. Samotné vystoupení Martina Smithe a jeho čtyřčlenné kapely začalo před 20:00 hodinou a trvalo okolo 90 minut.

 

Před koncertem se konala tisková konference pro média, na které Martin Smith uvedl: „ Co je vaše hlavní zpráva? To, že Ježíš je živý. Není mrtvý. Pokud tomu porozumíte, všechno ve vašem životě začne do sebe zapadat. Pokud pochopíte, že vládne, a že váš život není chyba, je to neuvěřitelně osvobozující. Pokud věříte, že je živý, všechno je možné.“

Repertoár vystoupení se skládal hlavně z písní ze 3 autorských alb Martina Smithe, desek God’s Great Dance Floor Step 1, Step 2 a Back to the Start. Na seznamu skladeb se také objevila píseň Rain Down, kterou Martin hrál se svojí předchozí skupinou Delirious?.

Petr Húšť, ředitel festivalu UNITED, jehož realizační tým pořádal pražský koncert, uvedl: "Atmosféra byla vynikající a měl jsem dojem, že lidé byli duchovně otevření. Pozvání předkapel Adonai a Jedním srdcem se ukázalo, jako velmi dobrá volba. Koncert Martina Smitha byl strhující a plný energie. Věděl jsem, že jeho kapelu tvoří výborní hudebníci, ale nečekal jsem, že až tak výborní. Texty Martinových písní jsou hluboké a zároveň srozumitelné. Můj největší zážitek z toho setkání byl moment, když na pódium přišlo sedm lidí z různých církví, kteří se za koncert a účastníky společně modlili. Z toho jsem byl nadšen. Jsem velmi vděčný za intenzivní a kvalitní práci pořádajícího týmu. Bez jejich píle by tento koncert neproběhl v takovém provedení.", dodal dále Petr Húšť.

Tolik z oficiální zprávy pořadatelů a teď již na rozhovory se samotnými účastníky koncertu, které pro nás neváhala připravit Lidka Honková, patří jí upřímné díky.

Nejdříve se zeptala toho nejpovolanějšího za samotná organizační tým - Petra Húšťě (na foto vlevo):

 

Jaké máte dojmy z tohoto koncertu?

Z koncertu Martina Smitha mám dojmy smíšené. Co se týká výsledku, tak jsem nadšen, protože bylo tady kolem 2200 lidí z různých církví a užili si večer 3,5 hodin uctívání, slova, modliteb, takže to je pro mě pecka – to že se na podiu spolu modlil katolík, adventista, baptista, apoštolát, z křesťanského společenství, z křesťanských sborů, z CB. Tak to pro mě bylo asi nejsilnější. Byl jsem rád, že jsme mohli použít všechny zdroje, které používáme na UNITED – jak to zázemí, tak třeba videa. Byl jsem taky nadšen, že jsme zapojili 2 nové kapely, resp. kapely, které mají dobře našlápnuto, ale nejsou ještě známé. Nevzali jsme staré ostřílené. Možná bychom na tom vydělali, přišlo by trošku více lidí, ale možná jsme vydělali ve skutečnosti daleko více v tom, že jsme dali příležitost novým kapelám, které se toho chopili velmi pěkně. Samozřejmě na závěr samotný koncert Martina Smitha byl úžasný. Ten proces byl trošku těžký. Ta možnost vznikla pozdě, neměli jsme takové zázemí týmu, i na místě se nám některé věci technicky sypaly, ale to se stává. Přes to všecko jsem měl pocit, že nám Pán Bůh foukal do plachet. Na to, jak byly některé věci těžké, tak se to celé „samo“ pohybovalo stále dopředu. Já jsem Pánu Bohu za to moc vděčný a měl jsem spíš pocit, že to dělá On a my jsme jenom běželi za Ním, protože to byl „svišťák“.

Co říkáte na závěrečnou modlitbu, pro některé v jazycích, jak Martin ukázal na jednu dívčinu, které prorokoval a povzbudil ji, že Bůh jí chce dát píseň, která spojí náš národ, všechny denominace, že ona bude stát v čele chval?

Vím, že Martin tohle obdarování má, vím, že ho používá a já tady těm věcem nerozumím. Dokážu je obhájit, možná i popřít. Ale tyto věci vždycky čas ukáže. Ono to je u všeho: u modlitby, u vyučování, u písně. Vždycky čas ukáže, jestli to byla jenom moudrá věc, anebo skutečně Boží dotyk. Myslím si, že věci musíme rozpoznávat ne podle toho, jak vypadají, ale jaké přinesou ovoce. Takže já věřím, že jej Pán Bůh k tomu používal a těším se na to ovoce, které to může přinést.

Jak dlouho trvala příprava koncertu?

Myslím si, že ta nabídka přišla okolo února, března. My jsme přemýšleli, že to uděláme ve Vsetíně, jenže Martin byl ve Vsetíně před rokem a půl, a tak byla škoda to udělat na stejném místě. Přemýšleli jsme, jestli to pustíme, ale nakonec přišla myšlenka uskutečnit to v Praze. Jednak proto, že tady bývá festival VOX, se kterým jsme chtěli více spolupracovat, jednak jsme chtěli udělat večer modliteb a chval. Někdy jsme přemýšleli, zda udělat UNITED večer v Praze. A tak všechny myšlenky se spojily do jednoho a v rámci Dnů víry jsme zorganizovali tento koncert. Takže ve finále jsme na tom pracovali asi měsíc a půl, což je hodně málo. Normálně na takovou akci potřebujeme alespoň tři měsíce přímé výkonné práce. Takže to byl sprint.

Měla jsem možnost se s Martinem setkat před koncertem, kdy vypadal, že se na nás moc těší. Zítra pokračuje na Slovensko. Umíte si nějak odůvodnit, proč za námi tak rád jezdí?

Myslím si, že Martin jezdí všude rád. Tím to nechci nějak zlehčovat. Martin je tu po čtvrté nebo po páté a myslím si, že vnímá, že se tady něco duchovně děje. On je člověk, který si neskutečně váží života, má velmi blízký, niterný, hluboký vztah s Bohem a je to z něho cítit, že miluje život, miluje Pána Boha. Mám pocit, že kdekoliv je, tak je rád a je skutečně rád s lidmi okolo a dokáže je vnímat. Takže já jsem neskutečně nadšený z toho, že tu byl.

Pak neváhala oslovit i mě, takže co na to o. Pavel Šupol (na foto uprostřed)

Otče, řekněte nám, jaké máte dojmy z koncertu?

Silným dojmem pro mě bylo, když najednou přišla modlitba v jazycích a Martin navázal na okamžik v písni, že toto je píseň za náš národ, abychom se spolu modlili. Tak jsem pochopil, proč to tak přišlo, a že kvůli tomu tady jsme.

Co si myslíte o osobnosti Martina Smitha?

Martin je pro mě člověk, který nejenom něco zpívá, ale taky to žije. Což pro mě dokazuje třeba tím, jak se staví k problémům kolem sebe, které vidí. Že to neskončí jenom nějakým zamyšlení, ale konkrétním humanitárním projektem, který vymyslí. To bylo třeba poslední studiové CD s Delirious?, které reagovalo na chudobu v Indii, ale nechtěl na to reagovat jen písničkami, proto vytvořil humanitární projekt. Taky když viděl holčičku na ulici, která by tam zemřela, tak si ji chtěl přivézt domů, kde už má svých 6 dětí, i když to přitom ani nekonzultoval se svou manželkou a přivedl by domů sedmé… to je pro mě docela silné kafe.

Myslíte si, že Martin může být pro lidi v některých oblastech vzorem?

Určitě.

A co si z koncertu odnesli další účastníci: Markéta, Lidka, JANIN(k)A,  Abel, Success, Anežka, aj. …

Jaké máš největší zážitky z koncertu? Co se ti líbilo nejvíc?

Bylo to úplně úžasné!  Koncert byl úžasný, nejen Martinovo vystoupení, ale i dvou předkapel, které byly fakt dobré.  Dostalo mě, když kapely začaly zpívat některé z písní, které mám ráda. Hned první předkapela Adonai  - Nádherný a Tisíce důvodů (v originále 10 000 Reasons). Rovněž i kapela Jedním srdcem si mě získala skvělým podáním písní Ty jsi jediný Bůh a Větší je náš Bůh - byli fakt perfektní.  Tím, že každá předkapela dostala téměř hodinový prostor, zdálo se, že zbylo málo síly na vnímání poselství od Martina. Pak když ale přišla hlavní hvězda večera - Martin Smith a jeho kapela - to byla neuvěřitelná vlna energie. Atmosféra lidí kolem, jak dokázali prožít koncert spolu se Smithem, jak celá Lucerna skákala, zpívala, křičela. Ale i klidné písničky, u kterých se dalo ztišit. Vrchol byla závěrečná modlitba a společné zpívání Hallelujah. Nezapomenutelným zůstane, jak jsme se všichni z různých denominací spolu modlili. Jak jsme byli jednotní. Celý koncert opravdu vnímám jako modlitbu - takovou modlitbu, kterou jsem doposud nikdy nezakusila. Dokázala bych si také představit takový koncert někde venku, v parku.

Co tě nejvíc oslovilo při Martinově vystupování?

Jeho bezprostřednost, upřímnost a hlavně jeho oči, které jsou velmi hluboké.  Je znatelné, že se v něm nachází obrovská síla. Neuvěřitelně mě oslovil. Nejen písněmi, ale i tím, jak na mě působí.  Dokázal neuvěřitelně komunikovat s publikem a přirozeně je nadchnout.  Jeho způsob života je inspirující. To, co dělá, nedělá jen pro sebe a svou slávu, ale slávu využívá pro druhé. Především na něm šlo vidět, že to pro něj není jen "vystoupení", ale opravdové vzdávání chvály Jemu.

Která písnička se ti nejvíce dnes líbila?

Nevím přesně, jak se jmenuje, ale bylo tam „Singing hallelujah“ (Waiting here for you – pozn. red.), God´s great dance floor.

Myslíš si, že to mohlo způsobit naplnění a oslovení těchto lidí, co tu byli a zároveň by to mohlo ovlivnit i ty, co jsou mimo Lucernu, mimo Prahu?

Ti co tu byli, tak určitě, to si nemusím myslet, to šlo jasně vidět. A ty, co tu nebyli, tak to určitě taky ovlivnilo, protože jsme se za ně modlili.

S jakými očekáváními jsi jela na tento koncert?

Podle písniček, které jsem od Martina slyšela, jsem čekala, že to bude velmi dobrý koncert a těšila jsem si, že se uvidím s lidmi, se kterými si dokážu každou akci užít. Takže tato očekávání byla nad míru splněna.

Co říkáš na takový druh hudby - spojení moderních rytmů a křesťanských textů?

 

Dle mého názoru je spojení moderní hudby a křesťanských textů výborné. Tak jako nevěřící mladí, i my máme rádi moderní hudbu. Umět zasadit text, který dokáže vyjádřit naše pocity, dokáže vystihnout hodnoty křesťanství a zároveň je oslavou Pána, do moderních melodií a rytmů, je cesta, jak oslovit druhé lidi, umožnit jim poznat křesťanství jinou formou, která je nejen mladým velmi blízká. Myslím, že mnoho nevěřících by bylo překvapeno tímto i obdobným koncertem. Někdy by si toto poslání, které zastávají gospelové kapely, mohly k srdci vzít i samotní kněží a biskupové.

 

Kdybys měl/a možnost navštívit další takový chválový koncert, přišel/la bys znovu? Proč?

TAK URČITĚ !!! A proč? Celý večer byl opravdu nádherný. Nešlo jen o "obyčejný" koncert, ale o specifickou modlitbu, při níž jsem si mohla uvědomit, že ve své víře opravdu nejsem sama, a že modlitba může mít i velmi specifickou podobu, i když se na pohled může zdát, že se jedná o "pařbu", jde opravdu o projev radosti, vděčnosti a vzdávání chvály.

Je něco, co nám ještě chceš říct, co se v tobě teď odehrává?

Myslím si, že by se lidé měli spojovat a být jednotní častěji, nejen tady jednou za čas na nějakém koncertě.

Jakou roli přisuzuješ hudbě ve výchově mládeže?

Myslím, že hudba je významná ve výchově, když je dobře využívaná. Z vlastní zkušenosti vím, že melodie a také text písně může člověka silně oslovit a emocionálně prodchnout. Hudba je opravdu mocným hybatelem. Mládež dnešní doby velmi často inklinuje k tomu, že ve zpěvácích a hudebnících nachází své vzory, idoly. Proto mají hudebníci ve svých rukou poměrně velikou moc.  Text, zvláště je-li zahraniční, je mnohdy opomíjen, což je škoda. Podle mě je dobré vést lidi k tomu, aby dokázali vnímat i verbální stránku písní, aby dokázali pochopit i sdělení, které chce interpret ve své skladbě předat. Když píseň slyším, může se mi zalíbit, když jí i rozumím, může mě oslovit, posunout, rozvíjet, nakopnout, povzbudit, motivovat. Při práci s mládeží má hudba neuvěřitelný význam. Je však potřeba využívat ji vhodně, citlivě a uvážlivě.

 

Použité foto: Dan Maďa, Pavel Šupol

 

Odkazy foto z koncertu:

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.362828437240120.1073741859.285744434948521&type=3

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.913121568754838.1073741890.127601700640166&type=3

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz