O víkendu 13. – 14. 6. 2015 se v Ostravě – Kunčičkách konal již 5. ročník mezinárodního křesťanského festivalu Slezská Lilie. Vše to začalo mší svatou v sobotu v pravé poledne. Poté se otevřelo hudební odpoledne plné neutuchajících zážitků z poslechu různých žánrů muziky, přednášek, svědectví a sólových recitálů. Festival se konal v prostorách farní zahrady v blízkosti kostela sv. Antonína Padovského.

 

Posluchači si mohli vybrat mezi programem na hlavním podiu, vedlejší scéně, či v kostele. Na úvod se představily kapely Retrock, Adobre, Lucia Briestenská s kapelou, a také  Noemiracles, kteří uvedli nejeden nový singl z vlastní tvorby.

Během pozdního odpoledne jsme si užili vystoupení Jong de Jong&The Groove Doctors, Shirim Ashirim, Sea+Air z Německa, Lenky Dusilové a Beaty Hlavenkové. Richard Čanaky se pro nemoc omluvil, proto jej velmi dobře zastoupila kapela Vadim & Co.

Kdo se cítil už hudebně přesycen, potřeboval změnit činnost nebo se chtěl osobně seznámit s hlavní hvězdou večera – Glennem Kaiserem, měl možnost si během odpoledne na jeho workshopu vyrobit vlastní kytaru. My jsme s JANIN(k)OU neváhaly a zapojily se. Poštěstilo se, a tak mám svou první vlastní kytaru. Má sice jen 3 struny, ale hraje!

Hlavní hvězdou večera byl bezpochyby již výše zmíněný Glenn Kaiser, který zde končil své evropské turné. Hned od počátku vystoupení strhnul celé publikum svou bluesrockově ostře řezanou hudbou.

 

 

Co nám pak o sobě řekl sám?

„Hned po 2. Vatikánském koncilu jsem se setkal s 2 místními kněžími, kteří opravdu milovali Ježíše. Také tam byla komunita jeptišek, ty byly plné Ducha svatého a milovaly Ježíše. Chodil jsem k nim do kostela a strávil s nimi 6 nocí, protože to byl jediný kostel, který byl v noci otevřený. Jeden z kněží řekl, že Bible je opravdu to pravé Slovo Boží, Pravda. Sestry byly milé a hodné, tak laskavé - to je jeden z důvodů, proč teď následuji Ježíše. Ony totiž nejen mluvily o Lásce, ale opravdu milovaly.“

Můžete nám říct něco o hnutí Hippies? Jak Vás to ovlivnilo? Sex, drogy, Rock´n´roll…

„Mnoho z nás hippiesáků, kteří jsme byli silně závislí na drogách, zkusili jsme všechno, vědomě jsme ničili sebe samé a sebe navzájem, jsme se naráz v jednu dobu dostali k víře. Tehdy to byl obrovský zásah Ducha svatého na celém světě. Ježíšova revoluce, Duch svatý hybatel! Bylo nás mnoho mladých, studentů, ale také lidí, kteří chodívali do kostela, avšak nenásledovali Ježíše. Zasáhlo to velkou část světa, zvláště anglicky mluvící země, ale také Dánsko, Skandinávii, atd. Viděli jsme mnoho lidí, kteří si zachránili život skrz víru v Ježíše. Většina z nich nikdy ani nebyla v kostele. Začali poté chodit. Náš život se také rapidně změnil, spolu s tím i naše hudba. Vždycky říkávám, že jsem hrál o tom, v co jsem věřil. Když to byly drogy, sex, tak jsem o tom zpíval. V momentě, když jsem poznal Ježíše, začal jsem vidět svět skrz Písmo svaté, Bibli, všechno se změnilo! Hlavně v  tom, jaké jsem psal texty k písním.“

Znáte nějaké příběhy lidí, kterým jste ovlivnil život tím, co děláte, svým svědectvím, svou hudbou?

„Je to 43 let, co lidé za mnou chodí na koncerty, píšou mi emaily, posílají dopisy… Můžu Vám říct jeden příběh: Na jednom z mých koncertů, kde se hodně lidí spolu modlilo, seděl úplně vzadu jakýsi chlapec. Po koncertu s námi spousta lidí mluvila. Jakmile všichni odešli a my nakládali všechnu aparaturu, ten chlapec tam stále seděl. Prostě jen tak. Mladé dítě, bylo mu 15, jmenoval se Tad. Šel jsem k němu a ptám se: „Jsi v pohodě?“ On odpověděl: „Ani ne.“ Já na to: „Co si myslíš o Ježíši? Co si myslíš o tom, co jsi slyšel dnes večer?“ On řekl: „Já bych rád věřil.“ Já povídám: „Tak kde je problém? Co se děje?“ On na to: „Já sám sebe nesnáším. Nedokážu si odpustit.“ Ten kluk měl několik hříchů, o kterých je podle Bible řečeno, že jsou těžké. Tu noc chtěl spáchat sebevraždu. Té noci!! Pak jsme spolu dlouho mluvili, položil jsem mu paži na rameno, sedl si vedle něho a hovořili jsme spolu, pokládal jsem mu otázky, modlil se za něho. Nakonec jsem řekl: „Jsi připraven se spolu pomodlit?“ On řekl: „Myslím, že jo.“ Říkám: „Když říkáš jen tak Bohu nějaká slova, která nic neznamenají, tak to fakt nemá význam. Ale pokud mu chceš otevřít své srdce, pak se můžeme spolu modlit. Přijdeš se zítra za mnou podívat?“ Zůstali jsme v tom městě 3 dny. Chtěl jsem s ním zůstat v kontaktu, protože jsem měl strach, že se zabije. Tak jsem si říkal, jestli mám zavolat policii, nebo jak mu mám pomoci. Jeho rodiče byli rozvedení, neměli žádné dočinění s Ježíšem a církví, nic. Tak jsme se spolu modlili, on to pak ukončil. Asi o rok později přijel za námi do komunity v Chicagu. Hned poté, co vystudoval školu, se oženil, měl děti. Jeho celý život se zcela změnil.

Jej, ještě jeden ti musím říct, to je fakt pravda: Já zřídkakdy mluvím dlouze s holkami. Mám nádhernou ženu, jsme spolu už 43 let, miluji ji a chci zůstat čistý v pohledech, myšlenkách, vztazích. Měli jsme koncert, na kterém byla spousta holek. Modlili jsme se všichni spolu. Po koncertě jsme se jako vždy bavili s lidmi. Byla tam i jedna velmi zvláštní žena. Nikdo s ní nemluvil. Byla velmi krásná a měla na sobě opravdu malinké bikini. Tak jsme pak nakládali věci do autobusu. Já jsem vnímal, že tam je, věděl jsem, že celý koncert tam seděla a poslouchala, ale nedíval jsem se na ni. Pomyslel jsem si: Kde je duchem přítomná? Věří v Boha? Šel jsem k ní, koukal jí jen do očí a prostě jsem se zeptal: „Co tu děláš?“ Ona odpověděla: „ Byla jsem u vědmy.“ Já říkám: „Kde bydlíš?“ „Kdekoli.“ „Jedeš na drogách, že? Jsi závislá, máš problémy?“ „Ano.“ Díval jsem se tak na tu holku a říkám: „Měla bys jet s námi a zůstat u nás několik dní.“ Opravdu jsem se v tu chvíli modlil. Mluvit s takovou holkou, pozvat ji k nám, kde potká mou ženu, to bylo šílené! Ale představa, že my prostě odjedeme a nějaký chlap si z ní udělá dobrodružství, znásilní ji… Řekl jsem, jestli chceš, pojď s námi. Kdykoli se můžeš vrátit. Můžeš si promluvit tady s holkami. Zavolal jsem na lidi z kapely, ať jí dají nějaké oblečení. OK, byl to dlouhý příběh, ale nakonec ona si vzala mého basáka z kapely. Už jsou svoji spoustu let. A ona miluje Ježíše. Její celý život se změnil.“

Byl jste u zrodu Jesus People USA. Jak to všechno začalo? O co se v tomto hnutí jedná?

„Skupina hippiesáků se zachránila díky Ježíši. Byli jsme katolíci, luteráni, baptisté, presbytariáni, ale i bez vyznání, buddhisté a lidé s různým vyznáním východních náboženství. Byl to takový guláš. Začali jsme se setkávat, mluvit spolu, založili jsme kavárnu, malé kapely, a celkem brzo lidé začali sdílet evangelium i na ulici. Přicházeli k nám další hippiesáci, závisláci, děti, lidi, kteří potřebovali pomoc s hříchy, tak jsme si řekli, že musíme pracovat dohromady. Skrz mnoha setkání jsme vytvořili velmi krásné vztahy mezi sebou a tradiční církví. Spousta lidí však byli nastaveni proti církvi. Jiní prostě přišli a připojili se k nám. Máme i velmi dobrého kamaráda katolického kněze, který mluví francouzsky, pochází z Kanady. Je úžasný, jeden z nejlepších přátel Jesus People USA. Založil komunitu, která se věnuje lidem s mentálním nebo fyzickým postižením po celém světě. Dělá to celý život. Máme spoustu takových spřízněných duší, které nás navštěvují, povzbuzují, modlí se za nás. A my zase navštěvujeme je.“

Takže co konkrétně dělají Jesus People?

„Máme přístřeší se 480 lůžky. Horní 3 patra 10 poschoďového hotelu, který vlastníme. Je to pro seniory, velmi staré lidi, mentálně i fyzicky postižené. Oni většinou nepotřebují stálou lékařskou péči, to by bylo na nás moc, avšak případně můžeme i tyto služby zajistit. Je toho opravdu hodně. Každý máme svůj vlastní podnik, který nám pomáhá podporovat vše, co děláme, takže nemusíme neustále někoho žádat o peníze.“

Jako jeden z prvních jste před desítkami let přinesl do křesťanské hudby blues, rock. Jaké byly začátky? Jak jste bojoval s tím, že lidé říkali, že přece takový styl hudby pochází od ďábla?

„Četl jsem celé Písmo svaté, všechno, kde se píše cokoli o hudbě. Existuje 380 veršů. 40 v Novém Zákoně a 340 ve Starém. Četl jsem i vysvětlivky, kontext. Trvalo to dlouho. Četl jsem i další knihy, mluvil s duchovními. Hodně jsem se postil a modlil. Říkal jsem si, že lidé si pomyslí, že jsem se zbláznil, že nemůžu být přece křesťan. Nakonec jsem si uvědomil, jak mi Duch Svatý říkal: „Udělej to, protože takhle budeš mluvit jazykem mladých lidí! A oni to musí slyšet.“  Hodně lidí se mě pak ptalo, jak je to možné, že děláš takovou muziku? Odsuzovali mě, chtěli vést debaty, ale přitom vůbec neznali, co o hudbě píše Písmo. Tak jsem studoval a studoval Písmo dál. Nakonec jsem skončil jako pastor. Je to možné? Netušil jsem tehdy, že ovlivním – kolik – tisíce lidí? Natočil jsem 37 alb za 43 let. Bylo mi 18, dnes je mi 62! Na začátku jsem řekl své ženě: „Miláčku, lidi na nás budou házet špínu, budou nás odsuzovat. Neuvěří, že jsme křesťané. Jsi na to připravena?“ Modlil jsem se za spásu mnoha lidí. Já vím, že démoni existují. Nemluv o nich, pokud je neumíš zvládat, pokud tomu nerozumíš. Hodně krát jsme byli zkoušeni.“

Na závěr našeho rozhovoru otec Pavel navrhnul společnou modlitbu, kterou následně vedl. Glenn netajil dojetí a Radost z Boží přítomnosti mezi námi.

Neděle se nesla ve slavnostním duchu. Během mše svaté, kterou doprovázely Zlínské chvály dostala skupina dobrovolníků vyjíždějících na misie nejen od Salesiánů požehnání a slovo na cestu. Odpoledne měl 2 přednášky otec Marián Kuffa. O jeho životě a příbězích existují nahrávky nejen na Youtube, ale i samostatný film. Mezi jednotlivými přednáškami vystoupil Václav Neckář s kapelou. Bylo kouzelné, kolik tam měl fanoušků. V průběhu se neustále nabízela možnost zajít do kostela a využít příležitosti k modlitbě.

 

Reportáž z festivalu i rozhovor s Glennem Kaisrem připravila Lidka Honková

Foto:Zdeněk Poruba/Člověk a víra

 

Odkazy:

Nahlédnout do historie kapely REZ Glena Kaisra můžete v časopise Tón - na st. 27

O přechodu k akustickým vystoupením REZ nebo taky o Glenově manželství se dočtete na str. 8-9

Poslech CD Glen Kaiser Band

https://gkaiser.wordpress.com/

https://www.facebook.com/glennkaiserband

https://www.facebook.com/glennkaisersolo

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz