Kdo z vás nebyl na letošním UNITED 2016 a nemohl s námi se všemi prožívat krásné hudební a duchovní nakopnutí, zde na webu se budou podle časových možností objevovat přepsané rozhovory z tiskovky a taky se zde budou objevovat svědectví, o kterých vystupující kapely hovořily na svém vystoupení na UNITED. Jako první článek vám přináším rozhovor a svědectví LAMAČSKÝCH CHVAL, jejichž vystoupení bylo opravdu jedinečné! Tak přeji pěkné počteníčko! :-)

Nikdy jsem ještě nebyla na Lamačských chválách a moc moc jsem se na ně těšila, jelikož jsem ten den, pár hodin před jejich vystoupením měla s nimi i velmi oslovující rozhovor na tiskovce. Po skončení rozhovoru jsem se nemohla dočkat jejich chval a k večeru kdy měli vystupovat, jsem si říkala, ať už je konečně těch 23:50 hod. :-) Na začátku LCH všechny přítomné skrze své písně tak rozpohybovali, až jsme chválili o sto šest. Poté následovaly klidnější písně prokládané svědectvím a modlitbami. Musím říci, že v určitou chvíli jsem prožívala opravdu krásné chvíle, na které asi nikdy nezapomenu. Zakončení letošního festivalu UNITED bylo opravdu krásné!

 

V následující části článku si můžete přečíst svědectví Braňa Letka, které zaznělo z jeho úst při chválách.

 

On je ten, který je vždy tady, když k němu voláme. On je vždy tady na tomto místě a v něm můžeme zvítězit boje, které se nijak jinak zvítězit nedají. Já jsem 6. 6. 2016 přišel o zrak. Zasvítil jsem si baterkou do oka a do třiceti sekund jsem už neviděl nic. Vrhli se na mě v modlitbě manželka a naše návštěva taková misionářka, která byla u nás. Taková černoška na několik měsíců z Ameriky přijde sloužit u nás doma a po několika hodinách modliteb se mi zrak vrátil. Nějaký měsíc jsem s tím bojoval, modlil jsem se za to, lidi se modlili, a když jsem byl právě na křesťanské konferenci, tak cestou tam jsem měl znovu takový obrovský celý flák znovu přes celý zrak, že jsem celou cestu v autě jen stál a křičel a provolával to, že oko musíš vidět! Na konferenci jsem jako tak nějak viděl a když jsem se vrátil domů, pověděl jsem to doma kamarádovi, který je lékař a on mě v momentě poslal do nemocnice na oční. Na vyšetření mi pověděli, že okamžitě hospitalizovat! Udělali všechna vyšetření a hlásili jednu těžkou věc za druhou – nádor mozku – přesvědčeni o tom, kontroly, vyšetření, modlili jsme se, nevrátilo ho. CTčko o tom, že žíly nefungují v pořádku, kontroly vyšetření a takto to pokračovalo a takto jsme v modlitbě rušili jednu diagnózu za druhou. Pán Ježíš vítězil z hodiny na hodinu, lékaři kroutili hlavou, bylo jich tam 25 na ranní vizitě a ten primář hovoří: „To není možné, dejte mu to přečíst ještě jednou!“ Když jsem vycházel z nemocnice, říkali, že je to neuvěřitelné, ale že lidi, kteří mají stejnou diagnózu, jako jsem měl já, s tím okem říkali, že těm už se vrak nevrátil. Že už většinou nevidí. Já jim říkám: „Já vidím a budu vidět ještě lépe.“ Tak se usmívali... A když jsem byl na kontrole na vyšetření, tak porovnávali fotky mezi sebou a říkají: „To je velmi neobvyklé, toto je velmi neobvyklé. Vy jste neměl vidět.“ A já jim říkám: „Vidím úplně ostře a ty poslední tečky mizí.“ Každé ráno nad tím okem prohlašuji nahlas dva verše, které jsem dostal. První je - Věřím, že uvidím dobrodiní Pánovo v krajině žijících. Říkám tomu mému oku: „Musíš vidět!“ A aji tomu druhému, na to už roky vidím horší. A druhý je ze Žalmu 91: „Na vlastní oči uvidíš pád svých nepřátel.“ A hovořím: „amen.“ „Neměl jsi si začínat, je to tvoje chyba, že jsi se dotkl mého oka, ale budu o tom tolik svědčit, že budeš smutný, že jsi si s tím, vůbec někdy začal.“

A aji doma se modlíváme a uslyšel jsem synka, jak se jednou modlí: „Ty prase, pusť už oko mého otce, Ježíš už zvítězil!“ Amen! A já jsem šťastný, že mohu vidět. Chci tě poprosit, dostal jsem takové mocné slovo dnes, bylo jich víc, ale jedno z nich bylo, jako ke královi Saulovi když ho Samuel pomazal a vyšel celý národ, ale ve vašem překladu je napsané ničemníci, po našem naničhodníci, mu nepřinesli dar a pohrdli: „Co by tento mohl přinést?“ Chci tě pozvat, přines dnes dar, nebuď ničemník, nebuď ten, který má to nejlepší a to si nechá pro sebe. Ten dar znamenal ve výkladu – zlato, stříbro, znamenal obětní hod, znamenal speciální věci. Chci tě poprosit, ať odevzdáme naše hříchy. Dnes tě chci ale prosit, dej Otci to, v čem jsi opravdu dobrý. To, na co si pyšný, to, na co jsi hrdý, aby to mohlo být ještě lepší. „Amen?“ Amen. Dnes nebudeme ničemníci, dnes mu přines to, co máš. Já jsem dobrý... nevím v čem. Přijď právě s tím a řekni: „Toto vkládám před tebe jako vzácný dar.“ A věř, že tvůj Bůh se nenechá zahanbit. My to učíme naše děti, teď jsme na dovolené vnímali, že máme dát někomu dvacet eur, dali jsme mu dvacet eur, protože jsme to vnímali. Moje děti přišly s radostí, protože jiný člověk přišel a dali mu 25 eur, protože Bůh pověděl, že mu máme dát 25 eur vzápětí. Bůh se nenechá zahanbit. Učíme to už malé děti, že tvůj Bůh ti nikdy nezůstane dlužný. Dej to nejlepší co máš a neboj se, dal jsi to do dobrých rukou. On je Otec, on není zloděj. Tak tě zvu, pojď mu dát to nejlepší, co máš, protože On zemřel za tebe. On zemřel za mě, On je neustále ten, který je oslavený, vyvýšený, který jediný je hoden přijat chválu, slávu a čest.

 

A v další části článku si můžete přečíst rozhovor s LCH, kdy mi na otázky odpovídal zpěvák Braňo Letko.

 

Působíte na hudebním poli již několik dlouhých let, jak je známo a jak se můžeme dočíst. Když srovnáte vaše začátky s nynější dobou, co všechno se za ta léta u vás změnilo, proměnilo?

No určitě váha těch nástrojů a beden, které už nemusíme vláčet. Všechno se zmenšilo, pecka! :-)

 

A po hudební stránce, jak třeba teď prožíváte chvály?

To je dobrá otázka. :-) Všechno to co je, tak je chvála, takže když hrajeme, tak hrajeme chválu. Je to takový čas modlitby a čas očekávání Božího království a ne čas lidských tužeb a očekávání.

 

Je mezi těmi všemi svědectvími, které říkáte na vašich chválách a které prožíváte, je nějaké svědectví, které vás natolik oslovilo nebo proměnilo váš osobní život?

Všechny. Vlastně všechny nám nějakým způsobem ... Všechny svědectví, které jsme zatím vykládali, protože to bylo o našem životě. Ať už to byly naše svědectví o tom, co Bůh učinil nebo to byly svědectví o tom, co Bůh učinil druhým lidem. Jak jsme se modlili nebo co nás nějakým způsobem chytilo, tak vlastně to je to všechno, o čem mluvíme na chválách proto, aby lidé byli více ve chvále, aby mohli ještě lehčeji chválit Boha. Protože většinou lidé přicházejí na chválu se vším možným anebo nechtějí, abychom my chválili sami sebe, když je jim samým těžko. Aji ty svědectví, o kterých mluvíme, hovoří o tom, co se nám s Ním stalo, co Bůh učinil, jak jsme na Něj volali a jak On odpovídal, jak nás překvapil, jak se nám od úžasu rozšiřují zorničky a všechny ty svědectví jsou vlastně o tom. Kterékoliv svědectví bychom teď vytáhli – ať už například Jara traktoristu anebo jak nám Bůh dal děti. Nebo jak mi vrátil zrak nebo jak Jakubovi dal bydlení, když se za to modlili a mnohé další když bychom procházeli, tak všechno to jsou věci, které pohnuli našimi životy a stále hýbou. A když o tom hovoříme, tak nanovo se to děje v těch lidech a to co udělal u nás, začne dělat i u nich. Takže jsou další, kteří kočárkují, mají postavené domy, další kteří jsou uzdraveni, jsou další, kteří prošli ty strašné hrozné věci v životě a teď už lehko aniž by museli v tom všem zůstat ponořeni až po uši.

 

Při nedávném rozhovoru se slovenskou dětskou kapelou S.I.L.A. jsem se dověděla, že jste s nimi spolupracoval na jejich novém videoklipu. Co vám tato spolupráce s dětskou skupinou dala?

Minulý rok na UNITED jsme tu večer hráli. Byla tu televize, myslím Tv Noe. Hlavní frontman kapely S.I.L.A. Vladko, seděl ve svém obývacím pokoji. Během toho jak pozoroval tyto chvály, protože on moc chvály nemusel, se ho Bůh tak dotkl, že ho složil na kolena a na několik minut ho přepadl pláč a hovořil mu: „Miluji Tě!“ Potom jsme se za měsíc potkali a on mi telefonoval a dokonce na Facebook napsal, že je to super. A vím, že chvály mu byly lhostejné. Nebyl v opozici vůči nim, ale byly mu lhostejné. A když jsme se potom potkali, on říká: „Já chci s dětmi začít dělat věci a nechci dělat jiné. Chci vést lidi k Bohu.“ A já mu říkám: „Když ty dáš Bohu první místo ve svém životě, On tě postaví na místo, na kterém budeš vědět, že to Bůh může udělat.“ Za měsíc stál před 70 000 lidmi v Bratislavě a vedl chvály se svými dětmi na pochodě pro život. A on říká: „Nikdy by mě nenapadlo, kde mě Bůh může postavit. A já mu říkám: „To je jen začátek.“ :-) Teď když vypustili do světa svých 10 nových písní, s radostí jsem s nimi nazpíval jednu píseň Čakám teba král a jsem hotový z toho, jaké místo on nechal Bohu ve svém životě a jak Bůh mění nejen jeho, ale celé okolí a aji celou tu školu z které ty děti jsou a aji to ostatní. Takže nevím, jak se to dá zachytit. Ale před rokem se to všechno vlastně začalo díky tomu. 

(Pozn. redakce - více se o osobním svědectví Vlada, můžete dočíst ZDE)

 

Minulý rok jste na festivalu UNITED vystupovali poprvé, jaký byl váš největší zážitek z loňského festivalu?

Jakub sedící vedle něj: „Asi toto to bolo ne?“ Braňo: „Toto, byl jeden z nich. Tady jich bylo ale mnohem víc. My jsme se modlili, aby napříč tomu, že jsme v jiné kultuře, že jsme z jiné kultury, to byl čas, kdy budeme všichni v jednom Království. A hned během první písně jsme byli všichni v jednom Království, což mě velmi překvapilo. My jsme stáli, jako kdybychom byli kdekoliv jinde na Slovensku. Stáli jsme teď před Králem a s Králem.“

 

Letos jste na UNITED opět znovu, s čím novým a s jakým úmyslem jste sem letos přijeli?

To by sem rád věděl aji já, já to ještě nevím. Ještě do hraní dost daleko. :-) My se ptáme vždycky: „Bože, co chceš na tomto místě?“ a zatím je to ještě daleko. :-) Takže, my se budeme ptát.

 

A na co se dnes večer můžeme těšit?

Máme jednu píseň, kterou vím, že dnes budeme zde hrát. Stále se opakuje, je to píseň, kterou jsem překládal a s chlapci jsme ji trochu učesali a je to o tom, co Ježíš pro nás udělal a že je v našich životech oslavený, vzkříšený, vyvýšený, chválený a že je to právě On, kdo vládne. Tak to je taková píseň, na kterou se strašně dnes večer těším.

 

Děkuji za rozhovor.

Není zač :-)

 

 

 

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz