Patří mezi ty žánrově tvrdší kapely, v jejichž textech se zračí jejich pevná víra k Bohu. Přestože nejsou rádi, když je někdo dává do škatulky „křesťanská kapela“, všude se o nich takhle mluví a myslím si, že už si na to i zvykli. Stačí kouknout na jejich myspace a najdete tam mraky vyjádření o víře, o motlitbách.

Např. na začátku prázdnin se tam objevilo: „Já vím, že tu nechodím příliš často, i když bych chtěl, a tak vás zdravím. Jsme teď hodně zaměstnaní tím, že dokončujeme album a věcmi okolo něj. Právě jsem doma v San Diegu, protože se mi narodil syn. Modlím se za požehnání pro vás všechny a doufám, že budete mít krásné a bezpečné léto.“
Je fajn, že jejich svědectví prosakuje i u nás, k jejich novém albu, které je spojeno s návratem původního kytaristy Marcose Curiela zpět do kapely, se můžete např. v tomto dubnovém čísle časopisu Spark dočíst jeho komentář k návratu: „Jsem nesmírně rád zpět u svých přátel, rodiny. Doufám, že se nám podaří obnovit tu vášeň, se kterou v roce 1992 čtyři bratři šli vstříc Bohu, svým snům a muzice.“
K názvu nového alba When Angels And Serpents Dance (Když andělé a hadi tančí), které spatřilo u nás pulty obchodů 8. dubna, Sonny řekl: „Je to jako černá a bílá, nebe a peklo, Bůh a ďábel... Je to prostě život, kdy se tyhle dva protikladné faktory setkávají.... Kolikrát si člověk může vybrat a jít doprava nebo doleva a tohle rozhodování je obrazně řečeno ten tanec...“ No, posuďte sami, co na něj řeknete a taky nahlédněte pod pokličku pořadu Pohovka Rádia7, který jsem o nich dělal.

Odkazy:
http://www.payableondeath.com/
http://www.pod.webzdarma.cz/pod.htm - český fans, plný překladů, odkazů na klipy, písně...
http://www.musicmix.cz/ - recenze nového alba
http://mediablog.christ-net.sk/ - rozhovor s tvůrcem fans webu
http://hudba.signaly.cz/tony/3-2000/ - svědectví o Wuvově přijetí Boha do života
http://hudba.signaly.cz/tony/5-2000/
- recenze Payable on Death
http://hudba.signaly.cz/tony/3-2001/ - recenze Fundamental Elements
http://hudba.signaly.cz/tony/6-2001/ - recenze Satallite

 



P.O.D. – Pozitivní náboj

Pohovka Rádia7 (http://www.rádio7.cz/)


1. Ghetto (album Satellite)

Mám rád tvrdou hudbu, ale ne vše, co jsem poslouchal, ve mně vyvolalo klid. Uvažoval jsem, zda nás může hudba ovlivňovat a to ať pozitivně či negativně. I z psychologie je známo, že hudba v sobě skrývá tuto moc. Proto jsem začal hledat hudebníky, kteří svou hudbou chtějí v lidech vyvolávat chuť do života, povzbuzovat, nést dobré poselství tomuto světu. A jednou z těchto kapel je i P.O.D. Přestože kluci nehrají zrovna uhlazenou hudbu, i svou tvrdostí si dali za cíl pozitivně působit na naše životy. Kromě textů a hudby ke mně navíc promlouvají i jejich životní příběhy. Něco z toho bych vám rád poodhalil tímto pořadem.

2. Southtown (album Fundamental Elements of Southtown)

Před 14 lety v roce 1992 na předměstí San Diega společně zkoušejí Marcos (kytara),Wuw (bicí), jeho bratranec Sonny (zpěv). O rok později přibírají basáka Traa a na světě se zrodila nová „nu-metalová“ kapela s názvem P.O.D. Nastupuje tvrdá dřina, která je zúročena, když jsou pozváni, aby jeden ze svých prvních koncertů odehráli jako předkapela Face to Face. Následuje další s Green Day a pak už mají dveře hudebního světa otevřené dokořán. V jejich písních je možné rozeznat vlivy od reggae a latino až po jazz. I přes nárůst popularity skupina nevidí svou budoucnost jen jako možnost dosažení osobních úspěchů, ale jako působení na životy mladých. Proto P.O.D. absolvuje někdy až 150 koncertů ročně. Hrají na fesťácích, ve skejt parcích, v mládežnických klubech, kavárnách, kolejích… Ve svých písních se dotýkají radostných nebo i bolestných témat, se kterými se u svých přátel a posluchačů setkávají.

3. Will You (album Payable On Death)

Po koncertech většinou debatují se svými posluchači o jejich problémech jako jsou rodiče, škola, sex, vztahy. Prostě o čemkoli, co mladé trápí. Wuw říká: „Tohle je to, o čem ta hudba je. Je pro nás čest být ve spojení s mladými lidmi. Můžeme hrát hudbu, která se nám líbí. Je to nejlepší způsob, jak si zařádit a zbavit se agrese. Ale když píšeme naše písničky, není to agrese, kterou chceme předat světu, ale láska, kterou chceme ukázat. Chceme lidem zpívat nové písničky. Agrese, kterou slyšíte v naší hudbě, je vášeň pro našeho Boha.“ A Sonny k tomu dodává: „Nechceme, aby se lidé při poslechu našich písní cítili nějak sklesle nebo deprimovaně. Kolem nás je spousta kapel, které dělají skvělou muziku, ale po jejich poslechu propadnete depresi a uvědomíte si to svinstvo kolem. My naopak chceme, aby lidé z našich koncertů odcházeli a říkali: Cítím se skvěle!“

4. Yout of the Nation (album Satelite)

Tuto píseň napsali P.O.D. jako reakci na střelbu v Americké střední škole. Do třídy vtrhl mladík, který vzal život několika svým spolužákům. Nakonec se sám zastřelil. Ani k těmto tématům nezůstává kapela netečná a snaží se u svých posluchačů vyvolávat opačné myšlení. Místo nenávisti přemýšlej o odpuštění, lásce, životě v míru. Možná vás taky napadla otázka, kde berou v dnešním světě tuto kladnou inspiraci? Odpovědí členů kapely je to, že jsou hluboce věřícími křesťany, kteří své duchovní hledání berou velmi vážně a distancují se od všech náboženských fanatiků. „Když přišel čas dát dohromady kapelu,“ říká Wuw, „nebylo pochyb, že by měla hrát hudbu inspirovanou Kristem.“

5. Execute The Sounds (album Payable On Death)

Již v samotném názvu kapely je skryto poselství. Přišel od Wuwovy ženy. Pracovala v bance a řekla: „Proč se nejmenujete Payeble on Death? Je to termín z bankovnictví a označuje dokument, který přisuzuje vše, co po někom zbylo, někomu jinému jako závěť.“ Řekli jsme: „Jo, to je jako to, co Ježíš udělal s našimi hříchy. Usoudili jsme, že se nás lidi budou ptát, co znamená náš název, a to bude výborný začátek pro rozhovor o víře.“ Sonny k tomu dodává: „Každý život je vlastně směnka na správná rozhodnutí a jeho hodnota se pozná až úplně na jeho konci.“

6. Find My Way (album Payable On Death)

Přesto nejsou žádnými kazateli – jen vyprávějí své historky o duchovním růstu a nalezení nového - pozitivnějšího stylu. Zpívají o Bohu a o svých zkušenostech s tím, jak se jeho moc projevuje v našich životech. Na otázku, jak se dostal Sonny v tomto spíše nevěřícím světě ke křesťanství, odpovídá: „K tomu se musí každý dostat sám. To je osobní zápas. Víte, moje máma byla hodný, zbožný člověk, ale umírala mladá, v osmatřiceti. Ona byla křesťanka a viděl jsem, jak Bůh jedná v jejím životě. Začala být nemocná. Sledoval jsem její příklad, jak být křesťan skrze všechno to, co musela projít. A já najednou čelil rozhodnutí, jestli budu věřit Bohu nebo ne.“

7. Thinking About Forever (album Satellite)

Byla to vlastně ona, kdo pomohla svému synu i v této bezvýchodné situaci otevřít se Bohu. Sonny pokračuje: „Ona mi otevřela oči. Pamatuji si, že mě jednou vzala stranou a řekla: Můžeš podvádět všechny, ale ne mě. Chci si být jistá, že budeš se mnou v nebi, když umřu. Říkal jsem: Nemluv takhle, mami, ale řekla ne, že si chce být jistá, že já a moje sestra budeme s ní v nebi. Řekl jsem: Jo, dobře mami, já vím. Potom si pamatuji, že onemocněla a musela být v nemocnici a pomalu umírala. Ležela tam týden a doktor mi řekl, že může každou chvíli zemřít. Nakonec jsem si uvědomil, že ona ještě žije, protože ví, že když umře, tak mě už neuvidí, protože jsem ještě nepřijal Pána. Uviděl jsem to a odešel jsem ven a modlil se, aby Bůh vešel do mého života. Jak jsem se vrátil zpět do nemocnice, pošeptal jí do ucha: Jdi a buď s Ježíšem, všechno je pohodě. Byl to poslední moment předtím, než umřela a odešla za Pánem. Vím, že Bůh byl věrný a vyslyšel její modlitby, protože se za mne modlila hodně dlouho. A vím, že byl věrný i v posledním okamžiku, když jsem byl s ní. Moje máma milovala a věřila Bohu do posledního okamžiku. Ráda zpívala chvály Pánu během toho, když ležela v nemocnici a pro mě to byl jeden z nejhezčích momentů. Věděla, že umře, ale i přesto měla stále píseň ve svém srdci. A byla vděčná Bohu za každou chvíli. Víra jí pomáhala žít a pomohla jí i v těch nejtěžších chvílích. Rozhodl jsem se ji následovat. Zpočátku jsem si myslel, že to dělám jen proto, aby si o mě nedělala starosti, ale čím dál více si uvědomuji, že je tady LÁSKA.“

8. Psalm 150 (album Fundamental Elements of Southtown)

I když se hlásí ke křesťanství, nejsou P.O.D. dvakrát nadšení, když je lidé házejí do škatulky Christen rock. Sonny k tomu dodává, že někteří lidé jsou plní předsudků vůči této kategorii: „My neustále opakujeme, že svou hudbu děláme pro všechny, kteří ji chtějí poslouchat. Je v ní poselství pro každého a je jedno, jestli je křesťan, či nikoliv.“ Toto předsevzetí se jim podařilo naplnit především v písni Alive, která se stala hymnou Američanů po útocích na New York 11. září 2001. Alive zaujala zejména záchranáře, hasiče, vojáky…, profese pohybující se v prostředí trvalého stresu. „Když se na koncertech potkáváme s fanoušky,“ říká Sonny, „skoro pokaždé přijde nějaký kluk, který vzpomíná, jak byl v Iráku a jak mu naše muzika dodávala chuť a rovnováhu. Co bych dodával, je to skvělý pocit.“

9. Alive (album Satellite)

Rok 2003 je rokem zlomovým. Z kapely odchází kytarista Marcos a kapela se nachází v krizi, kdy již ostatní členové nedoufají v pokračování. Bylo to zrovna v době, kdy dodělávali skladbu „Sleeping Away“ pro soundrack k filmu „Matrix Reloaded“. Jejich touha dotáhnout aspoň tuto skladbu do konce přivádí na post kytaristy Jasona, a tím se otevřela pro P.O.D. nová budoucnost.

10. Sleeping Away nebo Satellite (album Satellite)

Mohou pokračovat v tom, co mají rádi a jít za svým cílem, předávat pozitivní poselství. Na tohle téma dostal jednou Sonny otázku: „Použili jste tituly skladeb Change The World či Revolution. Jaký druh revoluce si vlastně přejete vyvolat?“ Sonny odpovídá: „Pro odpověď na tuto otázku se musíš zaposlouchat do našich slov, přečíst si naše texty. V nich se říká: Je to tvá revoluce. Je to revoluce, o které mluví každý, kdo zažívá zklamání. Nejde o revoluci, která automaticky rozpálí nepokoj a postaví na nohy davy. Jde o proměnu vědomí. Revoluce musí začít uvnitř. Nemyslíme si, že je možné, aby někdo vzal na svá ramena to, že změní svět. Svět se dá měnit s úsměvem a láskou pomalu a každým dnem. Pro nás a pro naši práci je víra cosi, co nám dodává rovnováhy. My se ale nesnažíme kázat a být nějakými hrdiny. To lidé si nás staví na piedestal. Je to pošetilé. Já mohu být zodpovědný jen za sebe, za lidi, které mám rád – za svou rodinu a za své přátele. Vždy jsem tvrdil, že hudbou P.O.D. chtějí lidem dodávat naději, pozitivně je ovlivňovat, vyvolávat na jejich tvářích úsměv a občas je přinutit nad něčím se zamyslet. O nic jiného nám nejde.“

11. Change The World (album Payable On Death)

Na první pohled či poslech by asi ne každý hledal to, jací skutečně P.O.D. jsou. Pokud tento pořad malinko poodhalil nejenom hloubku jejich hudby, ale především vnitřní život členů kapely, mám z toho velkou radost. Myslím si, že dobrá kniha stejně jako dobrá hudba nás může naladit pro oslavu Boha a vést hlouběji k tajemství Boží lásky. Přeji nám všem, abychom se jednou směli sejít při nebeském koncertě spolu s P.O.D. před tváří milujícího Otce. Někdy zase naslyšenou - autor pořadu Pavel Šupol

12. Strenght Of My Life (album Testify)

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz