Simona Martausová pochází ze Slovenska a je vítězkou Gospeltalentu 2009. V současné době je zpívající herečka v Radošinském naivním divadle, patří mezi největší talenty slovenské pop-rockové (nejen) křesťanské scény.

 

V roce 2009 – 2010 se pomalu začala učit hrát na kytaru a skládat své první písně. Jedna z nich byla i píseň Nádherný Svatý, kterou Sima přihlásila během studia na VŠ do soutěže Gospeltalent 2009, kde píseň uspěla a tak Sima začala tvořit a hrát.

V roce 2012 se Sima dostala do Radošinského naivního divadla - do hry Polooblačno.

Na svém kontě má již tři alba. Její nejnovější album vydané v roce 2014 nese název Na pravom poludní.

Nejnovější píseň Poklad je složena při příležitosti Národného stretnutia mládeže P15 a je tak hymnou tohoto setkání, které se bude konat od 31. července do 2. srpna 2015 v Poprade.

 

 

"Keď tvorím, tak nejak špeciálne nad niečím nerozmýšľam. Mám pocit, že pesničky prichádzajú akoby samé od seba, a ja sa tomu len tak prizerám. Sú však aj prípady, keď potrebujem zo seba dostať niečo, čo prežívam, vtedy napíšem text a hudbu doladím podľa momentálnej nálady. Najčastejšie ma to chytá o polnoci. Tvorím o svojom vlastnom živote, vzťahoch, prírode, láske – o všetkom, čo je okolo nás. Hudba je pre mňa taký malý zázrak. Je mojím liekom, kofeínom, sú to moje druhé ústa, ktorými spievam o tom, o čom sa mi ťažko rozpráva. Najkrajšie, čo sa dá hudbou dosiahnuť, je to, že poteší okrem mňa aj srdcia iných ľudí."

 

 

„Všetko, čo sa mi v živote deje - je pre mňa veľký dar. Každú vytvorenú pesničku, každého človeka a každého hudobníka, ktorého som na tejto svojej „ceste hudbou“ stretla si veľmi vážim. Mám radosť z toho, že môžem tvoriť, spievať a deliť sa o svoje pocity.“

 

Odkazy: www.simamartausova.sk

 

Rozhovor se Simonou Martausovou

(převzato z musicserver)

 

 

Máte za sebou úspěšný rok, ve kterém jste sbírala ocenění a vyprodávala koncerty. Jak to zahýbalo s vaším životem?

Myslím, že můj život se během uplynulého roku nijak zvlášť nezměnil. Jsem vděčná za každé ocenění a za každý koncert, na který přišli fanoušci. V podstatě žádný úspěch ale nepřipisuji sobě, vnímám ho jako takový malý zázrak.

 

Vaše tvorba působí velmi upřímně, bez přetvářky. Zdá se, že děláte hudbu čistě pro radost a všechen úspěch je jen bonusem, se kterým jste ani nepočítala. Je to tak?

Hudbu dělám proto, že mě to velmi baví, a jsem šťastná, že mohu skrz ni dělat radost nejen sobě, ale také jiným lidem. Všechno, co náhodou přijde navrch, opravdu vnímám jen jako bonus. :-)

 

Jedna z vašich nejúspěšnějších písní se jmenuje "Normálný život". Zpíváte v ní o chaloupce v horách, pečení buchet a úplně obyčejných a přirozených hodnotách. Jaký je normální život Simy Martausové? Je přesně takový, jaký ho popisujete?

Myslím, že takový svůj normální život si může každý zařídit tak, jak cítí. Můj život je sice normální: přirozené hodnoty, buchty, příroda – to vše se snažím v sobě pěstovat už dnes, ale chaloupka v horách, děti a některé další věci, o kterých zpívám, snad přijdou přirozeně až časem.

 

 

Na své druhé desce jste své autorské písničky propojila se zvukem celé kapely. Vnímáte právě tento krok jako zlom ve vaší kariéře?

Chlapci z kapely (M. Zajko, I. Ajdži Sabo, M. Gašpar, P. Lengyel, M. Wittgruber) moje písničky velmi pěkně oblékli do hudby, kterou mají přirozeně v sobě. Nikdy jsem nepřemýšlela, zda je tento krok zlomový, jediné, co vím, je to, že tohoto kroku určitě nelituji, protože chlapci jsou nejen skvělí hudebníci, ale také lidé.

 

Jak se cítíte jako jediná žena v kapele mezi samými muži? Napsala jste o tom dokonce písničku "Päť chlapov v kapele".

Cítím se mezi nimi super! :-) Jsou vtipní, pěkní, dobří, gentlemani, učí mě vychutnávat si dobrou hudbu, dobré jídlo... Asi každá žena by se s nimi cítila takto dobře.

 

Jako své vzory uvádíte třeba francouzskou zpěvačku Zaz, Tomáše Kluse nebo Janu Kirschner. Právě s Janou býváte občas srovnávána. Neuvažovali jste o nějaké spolupráci?

Jana je podle mého názoru úžasná zpěvačka a určitě bych byla moc ráda, kdybychom spolu někdy něco vymyslely. Sice jsem nad tím ještě nijak intenzivně nepřemýšlela, ale kdyby to mělo přijít, byla by to pro mě čest.

 

Chystáte do budoucna více koncertů v Česku? Jsem přesvědčen, že písničkářka vašeho typu u nás momentálně schází a že by vaše tvorba mohla oslovit i české posluchače.

Byla bych velmi ráda, kdybychom mohli mít v budoucnu v Česku více koncertů. Kdyby se tato možnost naskytla, určitě by mě to moc potěšilo.

 

Kromě zpěvu se věnujete i herectví, dokonce jste ho studovala. Plánujete nadále zpěv a divadlo kombinovat, nebo se chcete soustředit hlavně na jednu činnost?

Kromě zpívání momentálně hraji v RND (Radošinské naivné divadlo, poznámka redakce) ve hře "Polooblačno". Ani tak nezáleží na mně, ale na panu Štepkovi, jestli mě v budoucnu ještě do nějaké hry obsadí. Herectví je krásné umění, ale muzika je mému srdci bližší, a tak bych chtěla zpívat a tvořit, dokud budu moci.

 

Myslíte, že vám herecké zkušenosti částečně pomáhají i v komunikaci s diváky na koncertech?

V komunikaci s diváky mi nejvíc pomáhají hlavně oni sami. Když s nimi komunikuji, vnímám je jako takovou svou malou rodinku, s kterou společně vytváříme atmosféru na koncertě. V takových chvílích nedělám nic plánovaně, nečerpám z herectví, ale jen z toho, že mohu být sama sebou.

 

 

BUĎ MI DOKTOROM

 

 

 

NÁDHERNÝ SVATÝ


 

Simona LIVE v ČRo Olomouc

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz