Kdo z vás se nedostal na koncert Delirious? na Slovensko, tak je tu pro něj aspoň malá náhrada. Kolegům z Mediablogu se podařilo získat jako cenu do dalšího kola videohitparády jejich poslední album Kingdom of Comfort. Stačí jen dát hlas nějaké písni a jste ve slosování!:-) Pokud by jste přesto nevyhráli, přijměte za vděk aspoň malým ohlédnutím za jejich koncertem v Trnavě. Zároveň to může být i předchuť koncertů na Velehradě.

 

Přestože jsme se díky naší přípravě na svěcení nedostali ani na koncert Delirious či Matta Redmana a Hillsongu, mám radost, že se díky našim informacím a videoprezentacím o těchto akcích někteří dlouho dopředu dozvěděli a jeli si je vychutnat. A právě díky jejich reportážím se na tato místa můžeme v duchu přenést a nasát něco z té atmosféry, která tam byla. Děkuji Lucce Čurečkové, která se s námi podělila o zážitky z koncertu Delirious? na festivalu Lumen. O tom, že tato kapela má stále více příznivců i u nás svědčí třeba to, že mládež od nás si objednala celý autobus a vyrazila s nadšením do Trnavy. A jaké to bylo?

Here I am send me... Podupávala jsem si nohou do rytmu a vzpomínala na konec minulého školního roku, kdy na jedné ze mší pro mládež bylo zavěšeno plátno se stejným textem - jen v češtině. Zde jsem, Pane, pošli mne. Stejný text - před rokem v podání naší mládeže, teď z úst světově známého zpěváka. Život člověka je plný drobných zázraků. Ale konec vzpomínek. Rozhlížím se kolem sebe. Obrovské množství lidí. Tančí, tleskají, pobrukují si anglické texty. Starší paní vedle mě se potichu modlí, řeholní sestra opodál tleská, co nejvíc může. A všichni se usmívají. Slováci, Poláci, Češi, dokonce si všímám i afroamerického mladíka - všichni mají své rozzářené oči upřeny na podium, kde Martin Smith spolu s celou kapelou Delirious? předvádí úžasnou šou. Přesně jako na cédéčku, bleskne mi hlavou...
Začíná druhá píseň - Rain down. Trefné, pomyslím si a zvednu oči k obloze, ze které ještě před 10 minutami padal hustý déšť. Dav je promoklý na kost. Zaposlouchávám se hlouběji:


Sešli déšť na celý svět, kde zpíváme Sešli déšť, slyšíš Země zpívá Sešli déšť, mé srdce je vyschlé, já ale stále zpívám Sešli déšť na mne
(Sešli déšť) Dej mi sílu projít touto vodou Na svém oltáři přidržuj mé srdce, sešli déšť (Sešli déšť) Dej mi sílu projít touto vodou Chraň mé kroky, nenechej mne klopýtnout, sešli déšť


A cítím, že Smith každé slovo, každičkou slabiku, kterou zazpívá, myslí vážně. Slyším, jak říká, že Bůh je teď tady mezi námi, že i andělé zpívají s námi. A v tu chvíli v to věří každý. I could sing of Your Love forever - zpívá Smith. Britská pop - rockový zpěvák, otec šesti dětí, na kterém každý vidí, že on svou vírou žije. Jeho podání písní je úžasně procítěné a přesvědčivé. Zpívá o tvůrci zázraků a pokleká. Stoprocentně se modlí, jako ta paní vedle mě. Jesus, Jesus, Jesus - King of Lord...zpívají lidé společně s ním...

Vybavuji si jeden internetový článek. Martin Smith spolu s baskytaristou měli vážnou dopravní nehodu, to je přinutilo, aby přehodnotili svoje životní priority. Rozhodli se, že se spojí s Bohem a půjdou s hudbou všude tam, kde jen to bude možné. Přináší Krista skrze hudbu do celého světa. Dnes i sem na Slovensko. Další ze zázraků....

A tempo písní se zpomaluje. Smith mluví o tom, že Bůh se dívá na zem a každého z nás hledá. Dotýká se našich srdcí. Ke každému hledá cestu jako paprsek světla ve tmě. Smith bere do rukou obrovský reflektor, svítí s ním do davu. Na tebe, na mě, na nás. A v tu chvíli to má úžasný efekt. Stojím se zatajeným dechem. Holy, You are Holy. A slovo "svatý" v mých uších zní nějak jinak. Už není jen prázdným slovem. Smith bere do rukou Bibli a předčítá... Opět se mi vybavuje ten internetový článek, kde Bono Vox, světově známý zpěvák z irské skupiny U2 tvrdí o anglických Delirious?, že by jeho skupina k takové muzice došla taky, kdyby nemusela dělat ústupky producentům... A proto si Delirious tak vážím. A teď je smím vidět na vlastní oči a prožít si svou malou duchovní obnovu. Má to cenu, zjišťuji a znovu se zaposlouchávám:

Tvá milost mě našla takového, jaký jsem s prázdnýma rukama, ale zachráněného, živého ve tvých rukou. A připadám si tak malá. Lidé se drží za ruce, někdo si utírá slzy, ale všichni - ať už nahlas nebo ve svém srdci spolu s Delirious zpívají: Majesty - jednu z nejkrásnějších chval, co znám. A pouštím ji přes mobil kamarádce, která nemohla na koncertě být. Děkuju Ti moc:))) píše mi. A já si uvědomím, že děkovat bych měla spíše já. Kapele Delirious? za jejich odvahu veřejně mluvit o Kristu a evangelizovat prostřednictvím hudby. Taky Pavlovi Šupolovi bez kterého bychom ani pořádně nevěděli, kdo Delirious? jsou. A jsem vděčná i za těch asi 25 lidí z našeho děkanátu, se kterými jsem mohla tento neopakovatelný zážitek prožít. Můj největší dík však patří Bohu, protože (i díky Delirious) vím, že:


Země se třese pod láskou Boží Jsi velký a slavný, ať celá země zpívá A ty obracíš staré věci na nové A my lidé tomu věříme
Bůh je víc, než vzduch, co dýchám Svět jednou opustíme Bůh nás zachrání a všichni zvoláme Můj slavný!


Lucie Čurečková

 

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz