Evangelium: Jan 11, 45-56

Mnoho z těch židů, kteří přišli k Marii a uviděli, co (Ježíš) vykonal, v něj uvěřilo. Někteří z nich však odešli k farizeům a pověděli jim, co Ježíš vykonal. Velekněží a farizeové svolali proto veleradu a radili se: „Co máme dělat? Vždyť ten člověk koná mnoho znamení! Necháme-li ho tak, všichni v něho uvěří, a pak přijdou Římané a vezmou nám (svaté) místo i národ.“ Jeden z nich, Kaifáš, který byl v tom roce veleknězem, jim řekl: „Vy vůbec nic nevíte ani nemyslíte na to, že je pro vás lépe, když jeden člověk umře za lid, než aby zahynul celý národ.“ To neřekl ze sebe, ale jako velekněz toho roku prorokoval, že Ježíš musí umřít za národ – a nejen za národ, ale i proto, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. Od toho dne se rozhodli, že ho zabijí. Proto Ježíš už mezi židy veřejně nevystupoval, ale odešel odtamtud do kraje blízko pouště, do města zvaného Efraim, a tam pobýval s učedníky. Byly blízko židovské velikonoce a mnozí z toho kraje putovali před svátky vzhůru do Jeruzaléma, aby se posvětili. Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámovém nádvoří, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Nepřijde na svátky?“ Velekněží a farizeové vydali nařízení, že kdo se doví, kde on je, má to oznámit, aby se ho mohli zmocnit.

Zamyšlení:

Zmíněný Efraim z dnešního evangelia je místo blízko pouště. Ježíš se před událostmi, které ho čekají v nejbližší době, plánovaně nebo méně plánovaně, stáhne právě na toto místo. Tuší, co se bude dít, a proto potřebuje načerpat sílu do nejbližších dnů utrpení právě u Otce. Potřebuje načerpat z lásky, aby lásku mohl dávat dále, aby lásku mohl přinést až na kříž. V různých částech Písma můžeme číst jak Ježíš "ráno ještě před svítáním šel do samoty, kde se modlil". O to více potřebuje ticho, vnější samotu, stažení se právě teď. Potřebuje slyšet Otcův hlas, cítit Otcovu blízkost, jeho věrnost a lásku. To bychom měli dělat i my - vytvářet podmínky, abychom mohli potkat milujícího Boha a měnit se na jeho obraz (a je jedno, jestli je to v nejdůležitějších okamžicích našeho života nebo ve všednosti plynoucího času monotónním tempem).

Plug and Pray:

Dobrý Otče, dnes bych se opět jednou chtěl naučit o trošku více milovat lidi kolem. Dej prosím, aby i tento čas proměňoval mé srdce, aby každé slovo, které k tobě posílám, prohlubovalo náš vztah, abych tě stále více poznával, miloval a následoval.

V akci:

Najdi si dnes čas být v tichosti při Bohu, vnímat jeho blízkost a lásku k tobě. František Saleský by určitě doporučoval prostor kostela / kaple.

Bonus:

Vezmi mě

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz