Evangelium: Mt 5,20-26

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete. Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: 'Nezabiješ.' Kdo by zabil propadne soudu. Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu; kdo svého bratra tupí, propadne veleradě; a kdo ho zatracuje, propadne pekelnému ohni. Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech tam svůj dar před oltářem a jdi se napřed smířit se svým bratrem, teprve potom přijď a obětuj svůj dar. Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník neodevzdal soudci a soudce služebníkovi, a byl bys uvržen do žaláře. Amen, pravím ti: Nevyjdeš odtamtud, dokud nezaplatíš do posledního halíře.“

Zamyšlení:

Dnešním evangeliem jsme byli hlouběji poučeni o jednom z hlavních přikázání Desatera. „Nezabiješ“ je jasným a srozumitelným pátým přikázáním, a proto se asi většina z nás cítí alespoň v tomto přikázání "bez viny", vždyť si nejsme vědomi, že bychom někomu vzali život.

Pokud bychom však zůstali jen u tohoto "starozákonního" vysvětlení, naivně a samolibě bychom si mohli (nadále) myslet, že se nás vůbec netýká.

Po Ježíšově vysvětlení se však zastavme a v tichu si promítněme, jestli se nám jen dnes, či včera nestalo, že jsme se rozhněvali na svého manžela / manželku a ještě teď cítíme trpkost neodpuštění. Nebo se nám podařilo někomu "pěkně" vynadat. Na první pohled drobný skutek zla... Toto je však všechno semeno, ze kterého jednou může vzejít a vyrůst ten "do nebe volající" skutek.

Při zpytování svědomí se dnes večer pokusme jít pod povrch. A před tím než bychom měli jít na nejbližší mši sv., se smiřme s těmi, kteří nám ublížili nebo vůči nimž chováme nenávist a hněv. Není to jednorázová záležitost. Odpuštění je rozhodnutí srdce, které se možná cítí být zraněné, ale musí vycházet samo ze sebe a odpustit - dřív než může být pozdě.

Plug and Pray:

Pane Ježíši, dnes Tě prosíme o dar odpouštějícího srdce. Abychom vůči našim přátelům či nepřítelem nebyli zahořklí a nepřechovávali vůči nim nenávist. Přestože to tak necítíme, nauč nás s Tvou uzdravující milostí srovnat se s těmi, kteří nám křivdili či těmi, kteří nás urazili.

V akci:

Pokusme si dát dnes větší pozor na své myšlenky a slova. Abychom někoho neurazili, nezlobili se na ty, kterým se možná podařilo urazit nás. Zkusme to. Nepůjde to možná hned, ale každá snaha se cení.

Bonus:

Odpusť mi...

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz