Zase tolik práce. Zase nestíhám odepsat na maily. Povinnosti se kupí. A vůbec nevím, co se mnou bude za dva roky. Co bude ve škole? Co tento vztah? A co tamten? Kde je moje budoucnost? Proč je to takhle?" O čem to tak uvažujete?" Ano, dnes se i mě Ježíš ptá, o čem přemýšlím. Zda mi nestačilo tolik zázraků, které dosud udělal v mém životě, že se stále starám o věci, které nejsou v mém poli působnosti. Vždyť jsem už padl/a tolikrát a stále se spoléhám na své síly?

V dnešním evangeliu se dočteme, jak lidé pochybovali o Ježíšově moci - odpustil hříchy, ale oni chtějí "více". Co já? Co chci víc od Ježíše než to, co mi každý den dává? Co víc, než Jeho lásku, Jeho odpuštění, Jeho péči? Proč se strachuji? Věřím v Boha, Otce všemohoucího? Nebo Boha omezeného mými limity? Můj Bůh je všemohoucí! "Co se bojíte, malověrní?! O čem to tak uvažujete?" Ježíš neslibuje lehký život, ale slibuje: "A hle, já jsem s vámi po všechny dny, až do konce světa" (Mt 28, 20). My se nemusíme strachovat, vždyť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, ale ducha síly, lásky a rozvahy (2 Tim 1, 7).

 

Plug and pray:

Bože, věřím v Tebe. V Tebe, Otce všemohoucího. Skutečně. Chci věřit. Pane, dej mi víru. Protože mi stačí víra maličká jako zrnko hořčice a mohu hory přenášet. Nechci přesouvat hory, chci Tebe. Chci nejen věřit v Tebe, ale i věřit Tobě. Přijď, prosím a naplň mě Duchem Svatým.

 

V akci:

Když mě zachvátí panika z toho, co se děje kolem mě nebo ve mně, podle možností se na chvíli zastavím a podívám se ne na problém, ale na Boha. A hrdě prohlásím Bohu v koutku své duše - věřím Ti - navzdory emocím, které mnou zmítají.

Pokud prožívám požehnaný čas radosti a celý den prožiju bez stresu, strachu a starostí, večer si vytvořím delší dobu než obvykle, kdy budu Bohu děkovat.

 

Bonus:

Po kříži přichází vzkříšení. S Bohem máme vždy naději. Náš Bůh je všemohoucí!

 


Evangelium na dnešní den Lk 5, 17-26:

Když jednoho dne Ježíš učil, seděli kolem farizeové a učitelé Zákona, kteří přišli ze všech možných míst v Galileji i v Judsku a z Jeruzaléma. Moc Páně v něm působila, aby uzdravoval. Tu přinášeli muži na lehátku člověka, který byl ochrnutý, a pokoušeli se ho vnést dovnitř a položit před něj. Když ho pro zástup lidí neměli kudy pronést, vystoupili na střechu, a otvorem ve stropě ho i s lehátkem spustili doprostřed před samého Ježíše. Když viděl jejich víru, řekl: "Člověče, odpouštějí se ti hříchy!" Učitelé Zákona a farizeové začali uvažovat: "Co je to za člověka? Dopouští se rouhání! Hříchy přece může odpouštět jenom sám Bůh." Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl jim: "O čem to v srdci uvažujete? Co je snadnější - říci: 'Odpouštějí se ti hříchy', nebo říci: 'Vstaň a choď'? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy" - řekl ochrnutému: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!" A on před nimi hned vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a velebil Boha. Všechny pojal úžas a velebili Boha. Byli plní bázně a říkali: "Dnes jsme viděli něco podivuhodného!"

 

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz