Dnes je třetí adventní neděle. Vánoce přede dveřmi a ty jsi možná teprve začal kupovat dárky, organizování jesličkové pobožnosti je v plném proudu, v diáři ti svítí první zkoušky či písemky, a tuším sis dal i nějaké to předsevzetí, že se vnitřně dobře připravíš na Vánoce. V bouřlivém víru událostí, povinností a už od listopadu hraných koled se možná tak jako každý rok začínáš cítit unavený, vyšťavený a na jazyk se dere jasná otázka: "Co mám tedy dělat?"

V dnešním evangeliu Jan s naprostým klidem odpovídá na všechna volání lidí, co že to mají dělat. Připomíná prosté a logické zákonitosti života. A sám je ukazuje hned i v praxi - nestaví se nad Ježíše, i když měl vhodnou příležitost. V poušti dostal odpověď, co má dělat, a drží se jí věrně v každém okamžiku. Vánoce jsou o zastavení, ztišení, zklidnění se, tak trochu tiché poušti. Věci a akce a dárky a všechno možné nemusí být perfektní, ale to tvé srdce by perfektně připravené mělo být!

 

Plug and pray:

Milý Ježíši, je to tady, docela blízko! Pomoz mi ztišit se a zaposlouchat do atmosféry Tvého příchodu na tento svět. Ať zpomalím to uspěchané tempo svého života a začnu hledat Tvou pravdu v situacích, kdy se ptám "Co mám teď dělat?". Dej mi také odvážné srdce, abych tyto Vánoce prožil naplno - ve vztahu s lidmi, ke kterým mě posíláš.

 

V akci:

Najdi si dnes alespoň 10 minut na ztišení a v tomto klidu vnitra se zkus zamyslet a podívat na svůj život Božími očima a ptej se: "Co mám dělat dnes / zítra / v životě, Mistře?" Většinou je to velmi jasné.

 

Bonus:

Návrh na fajnovou klidnou muziku, ve které zjistíš, že nejsi sám, kdo si pokládá naši dnešní ústřední otázku:

 

 

Evangelium na dnešní den Lk 3, 10-18:


Lidé se ptali Jana (Křtitele): „Co máme dělat?“ 
Odpovídal jim: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně.“ Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat?“ On jim odpověděl: „Nevybírejte víc, než je stanoveno.“ I vojáci se ho ptali: „A co máme dělat my?“ Odpověděl jim: „Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem.“ 
Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil (obilí) na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“ 
Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí a hlásal mu radostnou zvěst.

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz