Svěřit se Marii znamená nechat se jí vychovávat. Ona nám zpřístupňuje pravé poznání Hospodina, neboť nás uvádí do hloubky modlitby. Zde poznáváme, že základ života je LÁSKA, ale ne naše láska k Bohu, ale JEHO láska k nám. Je třeba, abychom uvěřili bezpodmínečné Boží lásce, která nám nabízí RADOST z pokoje v JEJÍ přítomnosti. Postupně jí předávat všechno, sebe nevyjímaje, aby nás Duch Boží uzdravoval a proměňoval Boží láskou.

Uvěřit Boží lásce a dobrotě, že přichází k nám první a my na ni jen odpovídáme skutky víry. Ne ze strachu, ne z povinnosti, ale z lásky a v ovzduší díků. Vděčnost otevírá dveře do Boží přítomnosti a buduje se na základech důvěry.Je nemožné nebýt autentický, pokud věříme v bezpodmínečnost Boží lásky, která nám umožňuje prožívat neustálou Boží přítomnost. Logika zákona nás udržuje ve špatné závislosti. Místo toho, abychom záviseli jedině na Boží lásce a milosrdenství (a byli tak svobodní, protože obojí se nám dává nezištně a bez míry), závisíme sami na sobě. Naše hodnocení života, to jak sami sebe vnímáme, náš klid a pocit jistoty… závisí na našich úspěších a neúspěších v plnění daných předpisů. To nám brání zakoušet svobodu Božích dětí, které se cítí milované bezvýhradně a nezávisle na vlastních zásluhách, na své dobré nebo špatné "žákovské knížce".

 

Plug and pray:

Pane, jak málo Ti důvěřuji. Mnohem více se zaměřuji na sebe, své duchovní výkony. Své duchovní síly míjím na škrábání se nahoru k Tobě po žebříku "dokonalosti" a pro mou pýchu je mi zatěžko přijmout, že ses milosrdně snížil ke mně v Ježíši. Promiň, že mé skutky nejsou často autentické, ale pocházejí z jakékoliv formy strachu (často podvědomého), dělání si puntíku za dobré skutky či plnění norem, abych si svými zásluhami naklonil tvé požehnání.

 

V akci:

Chci být vděčný dnes za všechno. To je první. Uvěřit Boží lásce a dobrotě, že přichází ke mně první v jakékoli podobě. Já mám na ni odpovědět. Ne ze strachu, ne z povinnosti, ale z lásky a z vděčnosti.

 

Bonus:

Najdi i ty pramen změny

 


Evangelium na dnešní den Lk 1, 39-45:

V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: "Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně. Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!"

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz