Zamyšlení na neděli

Předpokládám, že mezi čtenáři těchto textů je již velmi málo - pokud vůbec - takových, kteří někdy zažili jásot při sklizni.

A asi nikdo, kdo se veselil při dělení kořisti :-). Přesto nám Církev předkládá text s těmito obrazy (Iz 8, 23b - 9, 3). K čemu je to dobré?

Texty na liturgii této neděle najdete zde, čtení jsou z cyklu A.

Nové období církevního roku začíná Církev tak, jak skončila Vánoční - jednoznačným poukázáním na Krista.

Přečti si úvod Pavlova Prvního listu Korintským - Pavel píše místní církvi, která se zmítá ve vážných problémech. Ale nezačíná jejich řešením, ale tím, že ukáže na Řešení, na Ježíše Krista.

Texty na liturgii této neděle najdete zde, čtení jsou z cyklu A.

Poslední den Vánoční doby je zároveň prvním dnem, první nedělí mezidobí.

Svátkem Pánova křtu jakoby se završovalo Ježíšovo dětství a dospívání a zároveň se začíná jeho veřejný život, který lze charakterizovat i tímto slovem: služba.

Dnešní slavnost nám dává pevný bod, na který se dá celá mariánská úcta postavit.

Je jím titul, kterým právě dnes oslavujeme nejdokonalejší dílo Boha, Bohorodičku, která je prvním ovocem Ježíšova díla vykoupení.

Tento titul je základem celé úcty, kterou Panně Marii projevujeme. Negativně vyjádřené to znamená, že pokud by Marie nebyla Bohorodičkou, neoslavovali bychom její neposkvrněné početí, neslavili bychom nanebevzetí, neměli bychom Loretánské litanie ani růženec, ba ani mariánská poutní místa po celém světě.

Když jsem hledal klíč, který by mi otevřel cestu k napsání tohoto textu, dostal jsem nápad - podívat se na žalmy,

které jsou součástí bohoslužby slova mší svatých od vigilie přes půlnoční, na úsvitu až po mši během dne. V počítači se mi tehdy zobrazily žalmy plné jásotu, radosti, plesání. Jsou to části ze žalmů 89, 96, 97 a 98. Doporučuji všem použít je v těchto dnech jako základ své modlitby.

Proč?

Texty na liturgii této neděle najdete zde, čtení jsou z cyklu A.

Líbí se mi letošní dlouhý Advent. Je nejdelší, jaký jen může být. Celé tři týdny z něj jsou vyhrazeny očekávání Pánova druhého příchodu - takový nácvik naostro. Každý den jsem si znovu uvědomoval, že toto může být den, kdy se Ježíš definitivně vrátí. Doufám, že toto očekávání ve mně zůstane natrvalo.

Texty na liturgii této neděle najdete zde, čtení jsou z cyklu A.

Když jsem minulou neděli vycházel z kostela, hned jsem si všiml poměrně velké skupiny lidí u provizorního pultu pár metrů od brány kostela, kde se prodávaly korbáčky, med, ořechy... Jakoby se týden předtím vůbec nečetl pastýřský list, ve kterém nás biskupové žádali změnit své chování ohledně nedělního nakupování.

Texty na liturgii této neděle najdete zde, čtení jsou z cyklu A.

Víte, že první týdny adventu vůbec nejsou přímou přípravou na svátek Narození Páně?

Mají nám sloužit jako příprava na druhý Kristův příchod. Prožíváme čas, kdy si obnovujeme, prohlubujeme a očišťujeme svou víru v to, že tato zem jednou pomine a Ježíš "přijde v slávě soudit živé i mrtvé a jeho království nebude konce".

Texty na liturgii této neděle najdete zde, čtení jsou z cyklu A.

Víš, co dělal syn milosrdného otce, když se vrátil domů? Jistě, první den strávil na hostině, možná šokován tím, že místo hadrů má na sobě krásné šaty, že již nemá bosé a zakrvácené nohy, ale má na nich měkoučké sandály, že dokonce dostal znak moci - prsten na ruku. Ale po hostině přišlo nové ráno a on stál před otázkou: Co teď? Jak žít? Dokázal se dívat svému otci do očí, když věděl, jak strašně mu ublížil? Uměl promluvit se starším bratrem, který pro něj jistě neměl dobré slovo?

Texty na liturgii této neděle najdete zde.

"V ten den, kdy zavřeme svatou bránu, budeme především naplnění vděčností vůči Nejsvětější Trojici za to, že nám darovala tento mimořádný čas milosti". (Misericordiae Vultus 5).

Dnes nemůžeme mít jiné téma než vděčnost. Pokud pro nic jiného, ​​tak pro poslušnost Svatému otci, který před rokem jakoby prorocky říkal, co budeme dnes prožívat - jsme "naplněni vděčností vůči Nejsvětější Trojici".

Texty na liturgii této neděle najdete zde.

Pomocný krakovský biskup Grzegorz Ryś ve své knize Skandál milosrdenství hovoří o tom, co nejvíc vnímá na obraze Božího milosrdenství. Říká, že jsou to Ježíšovy rány. Nejsou nějak zvýrazněné, v podstatě jsou jen naznačené. I přesto říká, že při pohledu na ně mu naskakuje husí kůže. Představte si totiž, že když se Ježíš vrátí, nebude mít v rukách desky Desatera, ani Písmo otevřené na stránkách, kde jsou Blahoslavenství, ale bude nám ukazovat své rány.

Texty na liturgii této neděle najdete zde.

Reálný problém a fiktivní problém. Matka se sedmi syny je přímo ohrožena na životě a řeší svou situaci skutečně ve víře a hrdinsky, přestože je to stojí život.

Saduceové řeší něco, čemu ani nerozumějí - Ježíš jim to v Matoušově evangeliu přímo říká: "Mýlíte se, protože neznáte Písma ani Boží moc" (22, 29) -, ale dělají to proto, aby také šlo o život. Tentokrát Ježíši...

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz