Texty na liturgii této neděle najdete zde.

Reálný problém a fiktivní problém. Matka se sedmi syny je přímo ohrožena na životě a řeší svou situaci skutečně ve víře a hrdinsky, přestože je to stojí život.

Saduceové řeší něco, čemu ani nerozumějí - Ježíš jim to v Matoušově evangeliu přímo říká: "Mýlíte se, protože neznáte Písma ani Boží moc" (22, 29) -, ale dělají to proto, aby také šlo o život. Tentokrát Ježíši...

Co řešíme my (nejen při modlitbě)? Nejčastěji asi zdraví, peníze, rodinné vztahy. Co nám však k tomu říká Ježíš? "Nemějte starost..." (Mt 6, 25). To neznamená, že se o to nemáme starat. Problém je v tom, že pro mnohé křesťany je to největší starost. Zůstali jsme na "přízemí" vztahu s Bohem, a protože jsme se nechali vtáhnout do smýšlení světa, myslíme si, že na víc nemáme ani čas, ani schopnosti. Proto musíme ve víře "vylézt" výš, přejít na jinou úroveň svého křesťanství.

A co tedy máme skutečně řešit, což je tou vyšší úrovní? Zřejmě také to, co dnes připomíná svatý Pavel: "Modlete se za nás, aby se slovo Páně šířilo a bylo oslaveno" (2 Sol 3, 1). I to, co říká žalmista: "Pevně ​​drž mé kroky na svých stezkách" (Ž 17, 5). Pokud se skutečně o to "vyšší" budeš zajímat, Bůh ti velmi jasně ukáže, co to je konkrétně pro tebe.

Bojuješ o to, aby se Boží slovo šířilo v tvé rodině, v tvé farnosti? Každý den se snažíš kráčet po Božích stezkách? Boží slovo je někdy nemilosrdné. Odhalí naše slabosti a selhání až tak, že nám z toho může být špatně. Ono to však nedělá proto, abychom si zoufali, či rezignovaně mávli rukou. Ale proto, aby nás táhlo výš. Na nový level.

"Nemám čas. Raději řeším problém ženy, kterou mělo postupně sedm bratrů. To se dá i při pivu nebo kávě. Dej mi pokoj s nějakým vyšším levelem."

Pokud se v tobě objevila taková myšlenka, nemusíš se proto trápit. Pro nás, postižené důsledky dědičného hříchu, je vlastně normální odporovat Božím věcem. Ale máme Ducha Svatého - dostali jsme ho při křtu. Proto máme i moc žít jinak, než nás k tomu láká naše přirozenost. Proto zkus ten vyšší level - třeba přidat do svého programu ráno 5 minut osobní modlitby; přidat jednu mši svatou během týdne; přidat každý den 15 minut čtení Písma svatého; přidat pravidelnou návštěvu nemocného či opuštěného souseda, chodit pravidelně na farní katechezi, dávat desátek svého příjmu na potřeby Církve...

Nezapomeň, že když to budeš přidávat, budeš muset něco vynechat. Vynechej to, co tě nevede blíž k Bohu.

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz