Texty na liturgii této neděle najdete zde.

Pomocný krakovský biskup Grzegorz Ryś ve své knize Skandál milosrdenství hovoří o tom, co nejvíc vnímá na obraze Božího milosrdenství. Říká, že jsou to Ježíšovy rány. Nejsou nějak zvýrazněné, v podstatě jsou jen naznačené. I přesto říká, že při pohledu na ně mu naskakuje husí kůže. Představte si totiž, že když se Ježíš vrátí, nebude mít v rukách desky Desatera, ani Písmo otevřené na stránkách, kde jsou Blahoslavenství, ale bude nám ukazovat své rány.

A pokračuje: „Ježíš ukazuje rány, které jsou symbolem porušené smlouvy, zklamané lásky, zrady nejbližšího. Naše víra není vírou v přikázání, ale vírou v Osobu. A hřích je rána, kterou této Osobě způsobujeme. Jedna věc je porušovat zákon (doslova lámat zákon), drhá věc je lámat srdce.

Proto pokud se nepostavíme před zmrtvýchvstalého Ježíše, který nám, odkrývajíc své rány, říká: ‚Pokoj vám,‘ dokud nepovíme jako sv. Tomáš: ‚Pán můj a Bůh můj‘ (Jn 20, 28) a jako sv. Faustina: ‚Ježíši, důvěřuji ti‘ – do té doby nepochopíme, čím je v křesťanství hřích, odpuštění a milosrdenství. Od tohoto setkání však utíkáme, protože snášet jej je příliš těžké. Hřích není porušení zákona, ale zasazením smrtelné rány někomu, koho miluji a kdo je ve jménu lásky připravený za mě dokonce položit i svůj život... Porušení zákona je nic, zatímco zklamání největší lásky je všechno.“

My bychom raději přivítali, kdyby Ježíš přišel s Desaterem. Všechno by bylo jasné – spočítali by se plusy a mínusy a rozsudek už víme dnes. Ale Ježíš přijde s ranami, které každému hovoří: „Ty jsi mě přibil na kříž.“ Co v nás pohled na Ježíšovy rány vyvolá? Zděšení? Důvěru?

Dnes se zavírají Brány milosrdenství ve všech katedrálách a kostelích po celém světě kromě baziliky sv. Petra v Římě. Jakoby se tím symbolicky naznačovalo, že jednou přijde konec. A zároveň i to, že úplný konec, plný radosti a vítězství najdeme u sv. Petra, to je v Církvi. Ta nám vždy hlásá, nabízí i zprostředkovává Boží milosrdenství.

Jestli tě dnes představa pohledu na Ježíšovy rány děsí, neboj se! Stále je otevřená cesta. Církev má stále služebníky, kteří mají moc odpouštět hříchy, přinášet uzdravení duše i těla. Takže když přijde den Ježíšova návratu, budeš se moci podívat na jeho rány jako na znaky tvé záchrany, ne odsouzení.

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz