Texty na liturgii této neděle najdete zde.

"V ten den, kdy zavřeme svatou bránu, budeme především naplnění vděčností vůči Nejsvětější Trojici za to, že nám darovala tento mimořádný čas milosti". (Misericordiae Vultus 5).

Dnes nemůžeme mít jiné téma než vděčnost. Pokud pro nic jiného, ​​tak pro poslušnost Svatému otci, který před rokem jakoby prorocky říkal, co budeme dnes prožívat - jsme "naplněni vděčností vůči Nejsvětější Trojici".

Možná si říkáš, že až tak moc nemáš za co děkovat, že nic mimořádného se neudálo. Když se však podíváš na svůj život, na život farnosti, diecéze a celé Církve Božím očima, když vystoupíš ze svého omezeného obzoru, tak důvodů na vděčnost vůči Bohu najdeš tisíce. Jen otevři oči...

Děkujme za Svatého otce, který měl odvahu vyhlásit mimořádný Jubilejní rok, za všechny jeho katecheze a povzbuzení, kterými nás neustále inspiroval k přijímání i dělání milosrdenství. Osobně jsem mu velmi vděčný za jeho skutky milosrdenství, když přicházel skutečně k lidem na okraji. Vzpomínám si zvláště na Jubileum teenagerů, Jubileum lidi bez domova či Jubileum vězňů. A úplně mě dostal posledním skutkem milosrdenství - setkáním s rodinami sedmi kněží, kteří zanechali své povolání. Je to nesmírný projev lásky, zájmu, dobroty...

Děkujme za všechny Svaté brány, zvláště za ty, kterými jsme mohli i sami projít. Pokud dobře počítám, prošel jsem osmi. Kolik duší bylo vysvobozených z očistce díky mnohým, kteří denně procházeli branami milosrdenství. Znám lidi v některých farnostech, kde Brána milosrdenství byla, kteří si udělali seznamy, pro koho každý den získají plnomocné odpustky, a usilovně bojovali, aby se nezamotali do hříchu a tak mohli splnit podmínky pro jejich získání.

Děkujme za mimořádné misionáře milosrdenství. Na Slovensku jich bylo 8. Vykonali nesmírně důležité dílo, jehož výsledky jednou uvidíme na věčnosti.

Děkujme za všechny menší či větší aktivity ve farnostech, které například pomohly mnohým snadněji se zpovídat - přijímat milosrdenství. A jiné, které zase byly projevem našeho milosrdenství vůči potřebným ve všech rovinách.

A děkujme zejména za to milosrdenství, kterého se dostalo nám osobně. Za to, které vnímáme - odpuštění (nejen svátostné), smíření, náprava vztahů i křivd... Ale v hluboké víře ještě více děkujme za to, o kterém ani nevíme - když Bůh ze své milosrdné lásky odsouval z našich silnic všechny překážky a nástrahy špatného, ​​které by byly nad naše síly. A jistě jich bylo nesmírně mnoho...

Velmi osobně ti, milovaný Bože, děkuji za všechny texty, které jsem v tomto Roce milosrdenství mohl napsat. Byly pro mě velkou školou naslouchání tvému hlasu a hlubokého uvědomování si, že je to tvoje dílo, že jsou to tvoje písmenka, která mám milost uspořádat do slov ke tvé oslavě.

Ať žije Kristus, Král! Ať nás toto zvolání mnoha mučedníků pro víru ve Španělsku a Mexiku v minulém století povzbuzuje nepolevit v úsilí ještě více přinášet Krista lidem, se kterými žijeme. Nemůžeme jim dát větší, hezčí, lepší dar. Proto: Ať žije Kristus, Král!

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz