Texty na liturgii této neděle najdete zde, čtení jsou z cyklu A.

Víš, co dělal syn milosrdného otce, když se vrátil domů? Jistě, první den strávil na hostině, možná šokován tím, že místo hadrů má na sobě krásné šaty, že již nemá bosé a zakrvácené nohy, ale má na nich měkoučké sandály, že dokonce dostal znak moci - prsten na ruku. Ale po hostině přišlo nové ráno a on stál před otázkou: Co teď? Jak žít? Dokázal se dívat svému otci do očí, když věděl, jak strašně mu ublížil? Uměl promluvit se starším bratrem, který pro něj jistě neměl dobré slovo?

Marnotratný syn se musel učit, jak se žije v otcově domě. Musel se učit dívat jiným pohledem, ne tak, jak se na vše díval před svým odchodem. Učil se poslouchat otce a vidět v jeho slovech nesmírnou lásku. I když to možná někdy byla slova napomenutí či pokyny. Učil se pokoře, ale také tomu, že je milován, což ne vždy je snadné...

Skončil Rok milosrdenství a i my můžeme stát před podobným úkolem. Co teď? Jak dál žít? Písmo svaté i Církev nám dávají odpověď. Církev tím, že nám darovala adventní dobu, jejíž první tři týdny nás zaměřují na očekávání Ježíšova druhého příchodu. Přijde s ranami svého vítězství a my se máme připravit na to, jak se na ty rány budeme dívat. Jsou Ježíšovy probodnuté ruce a nohy pro tebe důkazem jeho lásky? Či snad výčitkou?

A Písmo nás zve žít v Hospodinově domě (Ž 122). Už tady a teď. Aby poté, kdy Ježíš definitivně přijde (nebo když zemřeme dřív, než přijde), nebylo pro nás těžké usadit se v nebi.

K tomu dává svatý Pavel v Listu Římanům velmi konkrétní radu: "Oblečte si Pána Ježíše Krista" (13, 14a). Některé překlady říkají ještě jasněji: "Oblečte se v Pána Ježíše Krista." Co to znamená?

Při křtu jsme se stali Božími dětmi. Jako marnotratný syn jsme se vrátili domů, přijali jsme postavení svobodného člověka, ale protože dlouho jsme byli otroky, nevíme, jak svobodně žít (každý náš hřích je toho důkazem). Proto si máme obléci na sebe Ježíše - to jest učit se jednat jako on, smýšlet jako on, dívat se jako on. To se nedá naučit, aniž bychom Ježíše neměli denně před očima. Proto se v Církvi každý den čte evangelium - abychom viděli, jak Ježíš žije, a učili se ho napodobovat. Bůh ví, že nám to nejde, že máme ještě hodně ze smýšlení otroků, proto nám k tomu dává Ducha Svatého: uvnitř každého z nás sám Bůh jedná, abychom se podobali Ježíši.

Uvědomuješ si tuto nesmírnou Boží lásku a péči? Přijal nás do domu a dělá vše proto, abychom v tom domě byli šťastní. Přijmi tento projev jeho milosrdenství a snaž se připodobnit Ježíši. Nejlépe se to naučíš dvěma způsoby - častou účastí na slavení Eucharistie, kde se čte a vykládá Písmo, kde dokonce Ježíš přichází do tvého nitra (pokud se na to připravíš), a studiem Božího slova. Například namísto sledování televize...

Neal Lozano ve své knize Otcovo srdce vzpomíná, jak jednou přišel ke svému bratranci, knězi, s prosbou, aby mu vysvětlil mši svatou. A ten ho zaskočil. Řekl mu, že mši svatou může chápat pouze ten, kdo zná Boha. Pak se s Nealem modlil a Neal odevzdal svůj život Ježíši.

Tak i pro tebe bude účast na slavení Eucharistie a čtení Písma smysluplné pouze tehdy, když předáš život Ježíši. Pokud si to ještě neudělal, klekni si a udělej to hned teď. Bude to první krok oblékání si Ježíše Krista.

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz