Předpokládám, že mezi čtenáři těchto textů je již velmi málo - pokud vůbec - takových, kteří někdy zažili jásot při sklizni.

A asi nikdo, kdo se veselil při dělení kořisti :-). Přesto nám Církev předkládá text s těmito obrazy (Iz 8, 23b - 9, 3). K čemu je to dobré?

Neboť ve svém životě potřebujeme okamžiky radosti, plesání, jásotu. Velmi dobře si pamatuji mámin úsměv, když před možná padesáti lety stála u mlátičky, do které chlapi házeli snopy obilí, a bylo vidět, že úroda ječmene je velmi dobrá. Ještě mám v uších hlas svého bratra, který mi loni na podzim telefonoval, že namísto běžných 40-50 pytlů brambor z téhož pole vybral 90. A mohl bych zavzpomínat ještě mnohé jiné radostné vzpomínky, nejen z oblasti zemědělství.

Dnešní texty nám říkají, že taková "pozemská" radost je obrazem větší radosti - té, kterou prožíváme, když přejdeme z úplné tmy do světla, když se dostaneme z beznadějné situace, kdy nemáme východisko, a najednou se otevřou dveře. Přesně tím byl pro Židy nástup Ježíše na scénu. Byl hojným naplněním proroctví, která se mnohým mohla zdát jen jako nesplnitelné sny, vždyť některá z nich si opakovali a četli již staletí, a nic se nedělo. A najednou je to tady: nějaký Ježíš chodí po Galilei, učí, hlásá a uzdravuje. Světlo v temnotách!

Církev nám připomíná, že totéž světlo v temnotách zazářilo i nám. Ježíš Kristus je to světlo. Neboť my jsme byli ve tmě - dokud jsme křtem nepřijali světlo. My jsme byli ve tmě, dokud jsme osobně neuvěřili Ježíši a nepodřídili mu svůj život. Od té doby kráčíme ve světle, přestože tma nás láká... Ale "Pán je mé světlo a má spása..."! Vždy se můžu (a mám) odvrátit od toho, co mě z tmy pokouší jako něco třpytivého, přitažlivého, ale svým falešným světlem to jen maskuje tmu, která je za každým pokušením. A vždy se mohu obrátit k Ježíši, který i dnes - a i pro mě - ohlašuje osvobození, uzdravení, vykoupení.

Staň se tedy sběratelem radosti. Zapiš si (možná i doslova, nejen do srdce) události, situace, kdy ses veselil a jásal, protože jsi byl vysvobozen, ukázalo se nečekané východisko, dostal si překvapivý dar... Slovem události, když ti zazářilo světlo ve tmě. A snaž se v nich vidět Boží ruku. Ale nenech si je pro sebe - staň se světlem, hlasatelem Světla pro ty, kteří kolem tebe žijí ve tmě.

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz