Tento týden ve čtvrtek ráno jsem se hned po probuzení obrátil k Bohu, jak to mám ve zvyku, a v duchu jsem ho pozdravil: "Dobré ráno, Milovaný." A zůstal jsem zaskočen. Neboť v srdci se mi objevila myšlenka: "Proč si myslíš, že to ty zdravíš mě? To je totiž můj pozdrav tobě!" Jak rád Bůh předchází své děti v projevech lásky! A dává věci na pravou míru - protože možná trochu pyšně jsem si myslel, jak jsem dobrý, že hned ráno vyznávám lásku svému Bohu. I Petra v dnešním evangeliu Ježíš upozorňuje, že si plete úlohy - Petr najednou chce být učitelem v přesvědčení, že ví lépe než Ježíš, co je pro něj dobré. Ale Pán ho rázně posílá za sebe. Učitel má být vpředu a učedník za ním. Pokud se toto pořadí prohodí, z učedníka se stává pokušitel, odpůrce. Na Jidášovi můžeme vidět, že taková záměna pořádku dokonce může skončit až zradou... Potřebujeme se modlit o vnímavost, abychom se nepokoušeli zaměňovat úkoly s jediným Spasitelem. Ať nám k tomu tento týden pomůže každodenní modlitba responsoriálního žalmu, neboť i ten nás staví do správné pozice vůči Bohu - pozice závislosti, která však není projevem slabosti, ale projevem víry činné v lásce.

Bože, ty jsi můj Bůh!

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz