Evangelium: Mt 1,18-24

S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než začali spolu žít, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů." To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroků: "'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel,' to znamená 'Bůh s námi'. Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě.

Zamyšlení:

Tento text sv. Matouše je jako taková krátká zpráva z novin - téměř nic podstatného, jako kdybychom četli jen nějakou událost, která se nás ani netýká. Člověk se pak sám sebe ptá, načež evangelista píše 17 veršů zdlouhavý a nudný životopis Krista, přičemž jeho narození věnuje 5 veršů. Taková důležitá událost v našich dějinách a věnuje jí jen 5 veršů... Pokud by se Ježíš nenarodil Marii a Josefovi, tak by mu Bůh našel jinou rodinu, ale Ježíš by se i tak narodil. Evangelista Matouš nám tu však na příkladu svatého Josefa ukazuje, jak následovat Boha. Josef poslouchá Hospodinova anděla a je připraven jednat. Možná byl celý den zaneprázdněn uvažováním nad tím, jak to udělat, aby propustil Marii, a proto nepustil do svých myšlenek Boha. Možná měl hodně práce v dílně a neslyšel Jeho hlas, tak k němu Pán promluvil ve snu, ve chvíli odpočinku, ale následně Josef udělal přesně to, co od něj chtěl Bůh. Josef je na začátku přesně jako my. Myšlenky máme kudy-tudy, spěcháme, máme plno povinností - práce, škola, rodina, ... a nepouštíme Boha, aby k nám mluvil. Ať chceme nebo ne, brzy si připomeneme, že se Bůh narodil, ale my si hloubku a podstatu Vánoc ani nemusíme všimnout. Bohu stačí opravdu málo, aby začal obrovské věci. Stačí ho upřímně pozvat a už jen poslouchat. Potom budeme svědky narození se Emanuela v našem srdci.

Plug and Pray:

Můj Pane, je mi líto, že ti dávám jen tolik, jen tak málo, ale chci ti dát všechno, co mám. Pane, přijmi to a přijď do mého srdce. Vstup do něj a naroď se do něj. Můj Pán a můj Bůh, udělej mě tvým nástrojem v tomto světě. Amen.

V akci:

Ztiš se, relaxuj, najdi si chvilku pro sebe, ale nebuď v ní sám. Bůh k Tobě mluví, tak mu naslouchej. Možná máš mnoho otázek, mnoho starostí, problémů, ... přesto řekni Bohu: Pane, přijď do mého srdce. Pane, naroď se v mém srdci.

Bonus:

Při relaxaci si můžete dát do pozadí (i) toto ;-)

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz