Evangelium: Lk 5, 17-26

Když jednoho dne Ježíš učil, seděli kolem farizeové a učitelé Zákona, kteří přišli ze všech možných míst v Galileji i v Judsku a z Jeruzaléma. Moc Páně v něm působila, aby uzdravoval. Tu přinášeli muži na lehátku člověka, který byl ochrnutý, a pokoušeli se ho vnést dovnitř a položit před něj. Když ho pro zástup lidí neměli kudy pronést, vystoupili na střechu, a otvorem ve stropě ho i s lehátkem spustili doprostřed před samého Ježíše. Když viděl jejich víru, řekl: "Člověče, odpouštějí se ti hříchy!"

Učitelé Zákona a farizeové začali uvažovat: "Co je to za člověka? Dopouští se rouhání! Hříchy přece může odpouštět jenom sám Bůh." Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl jim: "O čem to v srdci uvažujete? Co je snadnější - říci: 'Odpouštějí se ti hříchy', nebo říci: 'Vstaň a choď'? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy" - řekl ochrnutému: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!" A on před nimi hned vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a velebil Boha. Všechny pojal úžas a velebili Boha. Byli plní bázně a říkali: "Dnes jsme viděli něco podivuhodného!"

Zamyšlení:

I dnes se nás Ježíš ptá - "O čem to přemýšlíte ve svých srdcích?". Někdy se stáváme velmi podobní farizeům a zákoníkům. Oni byli pohoršení tím, že Ježíš místo uzdravení těla ochrnutého prohlásil, že uzdravuje duši - "Odpouštějí se ti hříchy." My sice nejsme pohoršení nad odpuštěním hříchů, ale také přemýšlíme, váháme, nedůvěřujeme. Možná nemáme problém racionálně zpracovat, že se nám odpouštějí hříchy, ale nežijeme ve vědomí, že máme Otce, který miluje a který se stará o všechny oblasti našeho života (a kolikrát nám to už řekl / ukázal?!). Věříme v odpuštění hříchů, v Eucharistii - zázrak "v přímém přenosu" a strachujeme se o zdraví, vztahy, práci, zkoušky, blízké... Ježíš však touží i dnes pomáhat s každým křížem. Jsou naše myšlenky plné odevzdanosti a důvěry? O čem přemýšlíme? Věříme Ježíši nebo sobě?

Plug and Pray:

Pane Ježíši, prosím Tě, naplň nás pokojem a naprostou důvěrou v Tebe. Prosíme Tě, dej, abychom byli vděční za to, že Ty konáš velké věci a důvěřovali Ti v každé oblasti - duchovní, duševní i tělesné, neboť není lepší Otec, než jsi Ty. Duchu Svatý, přijď a proměňuj naše myšlenky, ať jsou takovými, jaké se Tobě líbí.

V akci:

Dnes se zkus soustředit na to, zda jsou tvé myšlenky myšlenkami dítěte Krále. Pokud je odevzdanost to, co Ti stále chybí, na internetu si můžeš najít Novénu odevzdanosti a pomodlit se alespoň její první den.

Bonus:

Nemusím se bát o dnešek, ani zítřek, Ježíš mi pomůže čelit každé situaci.

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz